My a média

Talentovaný umělec z Husince

Malíř Josef Krejsa se narodil 14. března 1896 v Husinci. Vyučil se u malíře dekorací Františka Kováře v Netolicích, u kterého například spolupracoval na malbách interiérů zámku v Libějovicích. Ani světová válka ho neodradila od pilného samostatného studia výtvarného umění a vlastní tvorby, přestože musel stejně jako většina tehdejších mladých mužů narukovat. V roce 1914 byl poslán na ruskou frontu, kde byl raněn. Po nezdařeném následném útěku byl poslán do zajateckého tábora v Itálii. Zde se později zapojil do protirakouského odboje. Po propuštění z armády pracoval v malírně Národního divadla a zahájil akademická studia u Maxe Pirnera. Ze zdravotních důvodů se však musel vrátit domů do Husince. Poté se soustředil především na regionální témata ve své malířské a grafické tvorbě. Mistr krajinomalby se uchýlil k intenzivní práci na dřevořezech. Zachycoval architekturu okolních měst a obcí i výjevy z každodenního života. Je autorem výzdoby hřbitovního kostela sv. Cyrila a Metoděje i jednoho z domů v rodné obci. Vodňanská galerie má ve své sbírce několik Krejsových děl, zejména mimořádnou olejomalbu „Vodňany od západu“ i drobný dřevoryt s kostelem Narození Panny Marie. Umělec zemřel 21. dubna 1941 v Husinci v pouhých 45 letech. Výtvarnou pozůstalost malíře spravuje Město Husinec, které při příležitosti 120. výročí umělcova narození laskavě zapůjčí rozsáhlý soubor děl do městské galerie. Vodňanská výstava bude navíc obohacena o obrazy ze sbírky Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a Prácheňského muzea v Písku. Slavnostní vernisáž se bude konat v neděli 22. května v 14,00 hodin v městské galerii. Srdečně zveme!

 

Obrázek - Talentovaný umělec z Husince

Josef Krejsa - Vodňany, kolorovaný dřevoryt

 

Jitka Velková, Zpravodaj města Vodňany 2016/4

5. 4. 2016

Vodňany jako inspirace

Obrázek - Vodňany jako inspirace Prozaická prvotina Do tmy autorky s literárním jménem Anna Bolavá skrývá dramatický příběh nemocné ženy. Vášnivá sběračka léčivých bylin pravidelně vyráží kolem vody ke mlýnu. Omámená rozkvetlými lipami neúnavně trhá květy nejen v blízké čtvrti, ale také na březích mlýnského náhonu a nedaleké řeky. Její životní rytmus určuje jediný konkrétní den v týdnu, a to úterý – den pravidelného výkupu suchých léčivek. V každém dalším týdnu je pro ni naplnění všech papírových pytlů kvalitně usušenými rostlinami více a více vysilující. Přestože zkušený čtenář předvídá její nezvratitelný osud, nemůže se od knížky odtrhnout a musí ji dočíst až do konce. Příběh se odehrává v malém jihočeském městě. Spisovatelka dokáže v nás vyvolat až nadšení s jakou erudicí a smyslem pro detail popisuje naše Vodňany, především jejich nejpůvabnější části. Místa, vesměs nejmenovaná – severní předměstí na Písecké, břehy mlýnského náhonu, mlýn, tj. Vodňanské Benátky, ale i přesně určená – Sokolská louka, Buben, řeka, jejíž název snadno připojíme. Na ulicích se občas mihnou již pozapomenuté figurky, které vytvářely kolorit doby intenzivního sbírání bylin. Obraz výkupny nám zprostředkovává návrat do časů Hrabalových pábitelů na našem rynku. Mladá autorka tak dokládá nejen svůj původ z našeho města, ale také výjimečné pozorovatelské schopnosti již od dětských let. Přejme jí, aby blízké město jí mohlo být dobrou inspirací pro další dobré knihy. Publikaci si můžete vypůjčit v Městské knihovně.

J. Velková

7. 3. 2016

Videoupoutávka na knihu Vodňany

Autor hudby a prezentace: Jakub Plachta

19. 11. 2015

HISTORICKY PRVNÍ FOTOGRAFICKÁ KNIHA O VODŇANECH

Obrázek - HISTORICKY PRVNÍ FOTOGRAFICKÁ KNIHA O VODŇANECH

 

Čtyři fotografové – Karel Burda, Pavel Hrdina, Lukáš Ptáček a Roman Sejkot, prožili ve Vodňanech bezstarostné dětství a mládí. Naše město určitě je pro ně synonymem blízkého a přátelského místa s nezaměnitelnou vůní domova. Přesto se fotografování známých Vodňan překvapivě i pro ně stávalo objevným, inspirativním, ale i náročným. Vydali se na jeho náměstí, do ulic, parků i okolní krajiny. Jejich úmyslem nebylo zachytit každé zákoutí či čtvrť, drobnou architektonickou maličkost nebo významný stavební projekt. Společně se však snaží představit město v určité celistvosti a především vám, vnímavým čtenářům, přiblížit jeho půvab. 

Knihu s texty v českém, anglickém a německém jazyce vydává Městské muzeum a galerie Vodňany za finanční podpory Města Vodňany.

 

Cena: 400,- Kč, (poštovné 100,- Kč)

3. 11. 2015

Dobré světlo Romana Sejkota

Fotograf Roman Sejkot, dlouholetý člen vodňanského Fotokroužku a později dosud dlouholetý člen Klubu vodňanských výtvarníků, připravil pro městskou galerii průřezovou výstavu své umělecké tvorby. Studentské počátky černobílé časosběrné fotografie rozvinul až do barevných struktur počítačově sladěných technických kompozic. Návštěvníka přímo ohromuje vývojem technologie a dosud nepoznaných dimenzí nabízených technik. Vrcholem jsou bezesporu plastické 3D fotografie z divadelního prostředí. Cesta z černé komory v malé koupelně domova k současnosti, kdy můžeme v podstatě všichni fotografovat téměř každým záznamovým přístrojem, nebyla však pro Romana Sejkota přímočará. Nejdříve to byly spíše technické překážky. Na vernisáži autor laskavě vzpomenul tatínka svého kamaráda, který mu s důvěrou zapůjčoval zvětšovák. Ten „přežil“ několikeré stěhování na řídítkách kola vypůjčitele. Navíc předpisy socialistické morálky bránily v získávání odvážných modelek dokonce i pro školní fotografické úkoly. Úspěšné absolvování několika škol přineslo autorovi nejen praxi v novinách, ale také témata, v kterých vynikl. Neobvyklá sportovní reportáž o úsilí hendikepovaného sportovce získala dokonce vysoké ocenění World Press Photo. Cenu, která je i na pohled krásná, fotograf vůbec poprvé vystavuje! Možnost fotografovat herecké a baletní výkony v Národním divadle ho jistě naučila nekončící trpělivosti, které se v mládí občas nedostává. Komerční zakázky, CD a kalendáře se jistě neobešly bez diskuse a ústupků v umělcově záměru s představou objednatele. Stěžejním fotografovým tématem vždy zůstává ladnost a krása lidského a především ženského těla. Sejkotova krajinová kompozice není nikdy opuštěná. Hra těl je sladěna s hrou slov v názvech jeho fotografií. Nenajdete fotografii bez názvu. Výstava „BrainSen – Sejkotovo mozek (na pozvánce) – Snící mozek“ Vás vtáhne uličkou fotografických záclon do vysněné krajiny přemýšlivého fotografa. Vstupte! Otevřeno je do 22. listopadu 2015 v městské galerii.

 

J. Velková, foto Marie Kočárníková, Zpravodaj města Vodňany, říjen 2015

 

Obrázek - Dobré světlo Romana Sejkota

15. 10. 2015

Nedělní portrét je plný překvapení pro vodňanské

Dny otevřených ateliérů patří mezi oblíbený projekt Jihočeského kraje. Jeho aktivními účastníky v minulých letech byli i vodňanští výtvarníci a fotografové. V roce 2013 připravili členové Fotoklubu Vodňany jednodenní portrétní ateliér v prostorách městské galerie. Právě byla neděle. Každý návštěvník, který neváhal a nechal se vyfotografovat, si mohl vybrat zajímavý muzejní artefakt a dokonce se i přestrojit. Nabídku využili také milovníci kulturního dění z Protivína. Mezi nimi výtvarník Štěpán Mareš. Fotoaparát na něho zamířil Michal Kočan a hned několik fotografií putovalo přes radčický kopec. Fotograf se dočkal nejen poděkování, ale také pozvání do protivínského ateliéru. Vyrazil tam pochopitelně s fotoaparátem. Vznikl tak soubor překvapivých nedělních portrétů Štěpána Mareše. Ten se připojil se souborem kreseb Básníci Šumavy s překvapením pro vodňanské. Jedna kresba je věnována Wilibaldu Böhmovi, německému učiteli i vodňanskému rodákovi. K údivu badatelů se v našem městě před 140 let narodil 29. října 1875. Otec Wilibald, úředník, pocházel z Prachatic, ale maminka Marie roz. Vondrášková z Vodňan. Učil ve školách ve Veveří u Nových Hradů, Starých Hodějovicích, Českých Budějovicích a Hořicích na Šumavě. Psal verše a povídky. Je autorem hry Doktor Faustus pro loutkové divadlo. Vydal soubor šumavských pověstí. Zemřel 19. prosince 1956 v bavorském Obergessetshausenu. Městské muzeum a galerie Vodňany se i letos zapojí do projektu Dnů otevřených ateliérů, které proběhnou v říjnu 2015. Na jejich překvapení Vás pozveme další měsíc. Přátelská výstava výtvarníka z Protivína a fotografa z Vodňan je v městském muzeu otevřena do konce září 2015. Překvapte je svou návštěvou. Srdečně zveme!

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 8/2015

10. 8. 2015

Autostopaři.cz

Fotografie a příběhy stopařek a stopařů z českých silnic zapůjčil do vodňanského infocentra spisovatel, novinář a cestovatel Jan Cempírek z Českých Budějovic. Právě s autostopem se nejvíce setkáváme v letních měsících, kdy na nás přátelsky i prosebně častěji mávají převážně mladí lidé na kraji silnic. Doufají, že zastavíme a snad je dovezeme alespoň o kousek dál. Autor výstavy, vyznavač této formy dopravy a hlavně vnímavý řidič k osudům náhodných spolujezdců se snaží nejen obrazem, ale také slovem přiblížit nálady a touhy lidí „na cestě“. Ve dvaceti krátkých příbězích nám předává tak svou lásku k cestování, pochopení pro lidské slabosti a především obdiv k vytrvalosti, s kterou někteří stopaři „jedou“ do vytouženého cíle. Na jeho výstavě se začněte dívat, pak si přečtěte jeden náhodně vybraný krátký text… Určitě Vás nebude třeba nutit a přečtete si všechny. Srdečně zveme do 30. září 2015.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 7/2015

7. 7. 2015

Vzkaz pro návštěvníky výstavy

Fotograf František Zemen ze Strakonic přivezl do Vodňan soubor fotografií přírody, rostlin a zvířat převážně z regionu Prácheňského kraje, kam patří nejen Strakonicko, ale i Vodňansko aj. Jedná se o velmi zkušeného autora a jeho záběry dojímají především neuvěřitelnou trpělivostí a odpovědným přístupem ke kompozici, ale i přírodě samotné. Fotografuje od roku 1950, a to nejen krajinu a její přirozené obyvatele. Nadšeně se věnoval reportážní fotografii folklórních tradic, zejména z Mezinárodních dudáckých festivalů. Fotografie publikoval v regionálním tisku i v knihách. Patří mezi zakladatele úspěšné Mezinárodní výstavy ŽENA ve Strakonicích, která se pravidelně konala od roku 1970 do roku 1992. Zodpovědně vždy také přistupoval k získávání odborných znalostí z vybraného uměleckého oboru. V letech 1974 až 1976 absolvoval Školu výtvarné fotografie pod vedením prof. Jána Šmoka z FAMU. Od roku 2003 pravidelně vystavuje především fotografie ze svých toulek přírodou. Společně s fotografem Ivanem Janou představili svou tvorbu na téměř dvacítce výstav v jihozápadních Čechách. Náhlý odchod dlouholetého přítele z našeho světa ho v loňském roce naštěstí neodradil od záměru potěšit i návštěvníky ve Vodňanech. Jeho fotografie jsou mimořádným svědectvím krás okolo nás. Jsou důležitým vzkazem pro nás všechny, stejně jako autorova slova: „Není dobré podceňovat fotografie přírody. Lidí přibývá a přírody ubývá. Velmi ubývá! Následující generace se možná budou moci přesvědčit jen na fotografiích, jak vypadaly hory, lesy, řeky a podivuhodné detaily přírody, dokud je lidská chamtivost a hloupost nezničily.“

Výstava fotografií Prácheňským kraje Františka Zemena v bývalé synagóze ve Vodňanech potrvá do 16. srpna 2015.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 7/2015

7. 7. 2015

Mistr romantických nokturn – malíř Antonín Waldhauser

Narodil se dne 17. března 1835 v rodině krejčovského mistra v domě čp. 39/I (tehdy č. 79) na nynějším Kalinově náměstí ve Vodňanech. V té době se zde konaly trhy dřevěného nářadí a dřeváků. Běžně se užívalo názvu Kozí rynek (ryneček, plácek), později také Malé náměstí. Současný název po politikovi a diplomatovi Antonínu Kalinovi (1870 – 1922) získalo v roce 1923. Otec budoucího malíře František (nar. 1797) vyráběl turecké fezy. Úspěch či neúspěch jeho živnosti závisel na situaci v arabských zemích. V domě žil ještě roku 1857, kdy syn Antonín dokončil akademická studia ve Vídni. Narodila se zde také malířova starší sestra Josefa (* 8. ledna 1832), později provdaná Hölová. Maminka obou dětí Alžběta však ve věku 40 let zemřela na tuberkulózu († 12. března 1839). Tragická událost jistě později ovlivnila také umělcovu tvorbu.

 

Antonín Waldhauser bezesporu prožil život naplněný soustředěnou výtvarnou činností. Inspiraci nacházel zejména na svých cestách po Čechách, ale i po Evropě. Zamířil do Mnichova a do Paříže, cestoval po Bretani a jižní Francii, navštívil Tyroly a Rusko. Cesta po Německu a Švýcarsku ho přivedla do Kostnice, kde kreslil studie ze života M. Jana Husa. Snad žádný z našich krajinářů mu nemůže konkurovat v počtu navštívených míst v Čechách. Pěšky putoval mezi jihočeskými rybníky a po Šumavě, prošel České středohoří i Krkonoše. Návštěvy a pobyt u sestry ho přivedly nejdříve do Horšovského Týna, později do Kutné Hory, na Čáslavsko a nakonec do tehdejšího Německého Brodu. Přináleží mezi průkopníky, kteří začali malovat na Českomoravské vrchovině. Zejména na obrazech z blízkého okolí Prahy navázal na starší holandské umění. Soustavné malování české krajiny se mu stalo údělem, který si dobrovolně zvolil. V jeho díle nacházíme drobné skici v přírodě, noční krajiny, vyobrazení hradů i vesnických stavení, portréty, ale i rozmanitá zátiší či studie postav. Vždy však převládá zájem o krajinu, a to v jakémkoliv ročním období a v jakékoliv denní době. Téměř nepřekonatelné je jeho detailní zobrazení postav kráčejících ke stmívajícímu obzoru. Pravděpodobně touha zachytit všechny fáze večerního a nočního světla ho přivedla k vytvoření nenapodobitelného souboru malířských nokturn. Svůj um uplatňuje nejen na velkých plátnech. Často se uchyluje k malování na miniaturních plochách. Převládá olejomalba a technika akvarelu. Díky značné malířovy pilnosti (jen v jeho pozůstalosti se nacházelo 435 obrazů a kreseb) vznikl široký prostor pro vytváření soukromých sbírek. Záliba v díle Antonína Waldhausera časem nevyprchá, ale většinou nabírá na intenzitě. Dokonce se stává i rodinnou tradicí. Malíř zemřel 30. října 1913 v Německém Brodě v domě čp. 122 a byl pohřben v Praze na Olšanech. O jeho hrob v současnosti nikdo nepečuje. Správa pražských hřbitovů ho však zařadila do projektu Adopce hrobů významných osobností.

 

Poslední výstava významného českého malíře a vodňanského rodáka se v našem městě konala před 30 lety. Letošní výstavu díla Antonína Waldhausera ve vodňanské galerii podpořila řada sběratelů, kteří laskavě zapůjčili obrazy se svých sbírek. Byl vydán obsáhlý barevný katalog s přispěním sponzorů. Využijete možnosti a navštivte mimořádně rozsáhlou výstavu, kterou zahájíme v neděli 28. června a která bude otevřena do 13. září t. r.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, červen 2015.

19. 6. 2015

Po stopách mého dědečka cestovatele

Ve čtvrtek 7. května 2015 zavítal do vodňanské galerie pan Ing. Jiří Baštář z Černošic, vnuk cestovatele a spisovatele A. V. Nováka. Se zájmem si prohlédl výstavu o svém podivuhodném dědečkovi, který se před 120 lety v našem městě narodil. Výstava, která vznikla ve spolupráci s Náprstkovým muzeem v Praze, bude otevřena do konce května 2015.
 

Obrázek - Po stopách mého dědečka cestovatele

7. 5. 2015