Rybníkářství

Rybníky a ryby jsou s městem spojeny už více než půl tisíciletí. Zlatým věkem vodňanského rybničního hospodářství byla druhá polovina 15. a celé 16. století. Město v této době obhospodařovalo až 30 rybníků o celkové ploše přes 250 hektarů a chov ryb patřil k nejvýnosnějším zdrojům příjmů města.
Roku 1528 byla dokončena stavba největšího vodňanského rybníka - Dřemlin - o rozloze kolem 75 hektarů. Zároveň byla uzavřena smlouva mezi městem a poddanými sousedních panství, přes jejichž pozemky vedla odpadní stoka z rybníka. Při vypouštění rybníka je totiž voda částečně zaplavovala a poškozovala. Smlouvou bylo stanoveno odškodné ve formě ryb. Majitelé pozemků pak na důkaz dobrých sousedských vztahů přinášeli při výlovu rybníka koláče, aby jimi pohostili konšely i rybáře. Vznikla tak v celém českém rybářství ojedinělá tradice po staletích dodnes dodržovaná.
Vodňanské rybníky dávaly vysoké výnosy. V polovině 16. století to bylo až 100 kg ryb na hektar, což na svou dobu byla produkce zcela mimořádná. Dokladem vysoké hospodářské úrovně vodňanského rybničního hospodaření jsou dvě dochované městské účetní knihy - tzv. rybní registra z let 1542 až 1615, které detailně zachycují množství nasazovaných, lovených i prodaných ryb. V této historické době byl hlavní rybou kapr, odchovávaný po dobu pěti až šesti let do tržní velikosti 1,5 až 2 kg.
Vodňanské ryby měly velmi dobrou pověst. Prodávaly se nejen ve městě samém a v jeho okolí, ale dodávaly se také na trhy do Pasova, Lince, Salcburku, dokonce i na papežský dvůr.
Stejně vyhlášený býval i plůdek a násada kapra, o něž byl zájem na mnoha jihočeských rybničních hospodářstvích. Kvalita tohoto násadového materiálu a jeho vynikající zdravotní stav byly prověřeným předpokladem produkční úspěšnosti. Každý rok na jaře tisíce kusů plůdku a násady opouštěly vodňanské rybníky a na druhé straně plnily městskou pokladnu.
Nástupem třicetileté války se vrcholné období celého českého, tedy i vodňanského rybního hospodářství uzavírá a postupující 17. století přináší rozvinutému chovu ryb hluboký útlum. Lepší výnosnost se hledala v přeměně někdejších rybníků v louky a pole. Až koncem 19. století nastává pomalá cesta k návratu. Městské rybníky se opět začínají nahánět vodou a nasazovat rybami. Vodňanské rybářství se pozvolna vrací zpět k životu.
V současnosti městské hospodářství ve Vodňanech obhospodařuje 18 rybníků o celkové ploše 205 hektarů. Roční produkce tržních ryb se pohybuje kolem 130 tun a tvoří ji především kapr. Do rybníků se každý rok nasazuje kolem 1 milionu kusů jeho váčkového plůdku, 120 tisíc kusů jednoletého plůdku a 90 tisíc kusů dvou- a tříleté násady. Pro trh se odchovává tříletý kapr o průměrné hmotnosti 2 kg, pro samotný vodňanský vánoční trh pak čtyřletý kapr vážící 2,5 až 3 kg.
Vedle kapra jako hlavní chovné ryby se v rybnících produkuje exportně ceněný lín, amur, v menším objemu i sumec a štika. Stále významnější postavení ve spektru hospodářsky cenných ryb zaujímají tzv. býložravé ryby - amur a tolstolobik, odchovávané v rybniční polykultuře společně s kaprem.
Svou úrovní produkce kolem 700 kg přírůstku ryb z hektaru rybníků se vodňanské městské hospodářství řadí ke špičkovým producentům v celé České republice. Staleté zkušenosti vodňanského chovu ryb se tak zprostředkovaně promítají do jeho současnosti a městské rybářství jako nositel této tradice si je plně vědomo, že především vysoká kvalita jím produkovaných ryb bude i zárukou jeho budoucnosti.