Výstava k 100. výročí narození umělce Josefa Sahuly v městské galerii

Malíř Josef Sahula (1918 – 2006) patřil do velmi houževnaté generace, která celý svůj aktivní život spojovala s událostmi, které provázaly historii nově vzniklého československého státu. V době své základní školní docházky zažila okázalé oslavy desátého výročí republiky. Při vstupu na vysoké školy ji čekalo těžké rozčarování. Školy byly uzavřeny a obavy z vlastního osudu ji provázely po celou dlouhou dobu války. Josef Sahula začal v roce 1938 studovat na vysoké škole architektury a pozemního stavitelství při ČVUT v Praze a na přírodovědecké fakultě UK v Praze. V následném období přerušeného studia pracoval nejdříve jako animátor kresleného filmu a poté byl totálně nasazen jako kreslíř u firmy Junkers Praha.

Konec války tehdejší mladé lidi motivoval k plnému životnímu nasazení a urychlenému dokončení vzdělání. Josef Sahula studia dokončil během jednoho školního roku. Velkým přínosem pro další tvorbu bylo setkání s umělci – učiteli: Oldřichem Blažíčkem, Cyrilem Boudou, Josefem Sejpkou, Karlem Pokorným a Karlem Lidickým. V roce 1946 sám začal učit na gymnáziu v Poděbradech a o dva roky později byl přeložen do Prachatic. Základnou jeho učitelského působení se stalo nově zřízené Pedagogické gymnázium, později Střední pedagogická škola, a to až do roku 1983. Studentům, kterým předával své znalosti deskriptivní geometrie, rýsování a výtvarné výchovy, na něho vzpomínají jako na hodného a slušného člověka. Nelze opomenout jeho činnost v Lidové škole umění a v Klubu amatérských výtvarníků v Prachaticích.

Josef Sahula nepřestal tvořit ani ve vysokém věku. Rodák z Orlických hor našel domov v šumavské krajině, která se spolu s vesnickou architekturou stala hlavní doménou jeho obrazů. Návštěvník jeho výstav snadno uhodne, že měl rád především předjaří a jaro. Výstavy jsou procházkou stále opakujícího se koloběhu ročních období, který umělce nikdy neomrzel. Každoročně na stejných místech dokázal objevit novou kompozici, jinou barevnost i světlo. Podobné kouzlo nacházel v kyticích ze své pečlivě obdělávané zahrady či neposečené louky.

Výborný kreslíř při cestách po jihočeských městech vytvořil cenný soubor kreseb, akvarelů a především litografií. Zachytil tak dnes již často zmizelý půvab historických míst. Nezahálel ani při cestách do zahraničí. Jeho akvarely jsou mimořádným cestovním deníkem.

Malířova rodina velkoryse zapůjčila rozsáhlý soubor díla svého tatínka a dědečka do vodňanské galerie. Vystaveny jsou také obrazy z majetku Města Prachatice, Střední pedagogické školy Prachatice a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových – Referát Prachatice. Jihočeský kraj podpořil propagaci výstavy a vydání drobného katalogu. Výstavu lze navštívit do 9. září 2018.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, 7/2018