My a média

V roce 1987 vydalo Městské muzeum a galerie Vodňany útlou publikaci Knihovna M. Havla Gelasta Vodňanského (asi 1520 – asi 1577). Její autor PhDr. Karel Pletzer, CSc., v úvodu zaznamenal životní pouť vodňanského rodáka M. Gelasta, který ve své závěti odkázal svou knihovnu vodňanské škole a péči o její úschovu a stav knih určil do rukou městské rady. Dále se autor věnoval zejména samotné historii darované knihovny a nakládání s jednotlivými svazky. Knihovna byla považována za součást městského archivu, který byl po založení městského muzea (1904) s ním propojen. Pod označením Gelastova knihovna je tak zahrnuta do sbírkového fondu muzea. Obsahuje rukopisy, prvotisky a tisky z 16. století. Těší se zájmu našich i zahraničních badatelů.

Určitá zvýšená pozornost je věnována lékařskému kodexu – rukopisu z 15. století (i. č. 1200). Na počátku dubna 2025 obdrželo muzeum žádost o povolení provedení vědeckých biokodikologických analýz, které spočívají v určení složení skvrn na stránkách rukopisu. Vodňanský lékařský rukopis obsahuje recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Lze předpokládat, že skvrny na jeho stránkách souvisí s přípravou dobových léčiv a obsahují tudíž látky, které byly užívány při přípravě dobových léčivých prostředků. Provedením analýz se uvedená hypotéza může potvrdit či vyvrátit.

Po dohodě s vedením města se muzejníci i s rukopisem vydali v polovině dubna do laboratoří Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zde se setkali s řešiteli projektu – Doc. PhDr. Tomášem Alušíkem, Ph.D. z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, a Conanem T. Doylem, Ph.D., medievistou a odborným asistentem Katedry jazyků a literatury Fakulty humanitních studií UK, a s domácím garantem projektu Doc. RNDr. Lukášem Kučerovu, Ph.D. Za jejich přítomnosti během čtyř hodin probíhalo odebírání vzorků několika metodami. Vzorky budou zkoumány na odborných akademických pracovištích v Praze, Olomouci, ale i v Č. Budějovicích.

Jedná se o unikátní výzkum, který dosud v Česku neproběhl a tak odběr vzorků vzbudil zájem médií. Po večerním návratu a bezpečném uložení rukopisu zpět do depozitáře ve Vodňanech mohli muzejníci již sledovat televizní reportáž z olomoucké laboratoře v oblíbeném pořadu „Zprávy z regionů“. Bezesporu se jedná o zajímavou propagaci historické sbírky našeho muzea i péči o ní. Nyní s napětím očekávejme konečné výsledky zajímavých analýz, které přispějí k bližšímu poznání rukopisu a zejména pozdně středověké a raně novověké medicíny u nás i ve střední Evropě.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 5/2025

Strakonický deník 10. 3. 2025

Ve spolupráci s Městským muzeem a galerií Vodňany bych vás rád pozval na svou výstavu ve vodňanské synagoze. Jmenuji se Miloslav Kadoch a narodil jsem se v roce 1965 ve Strakonicích. Jsem členem Klubu vodňanských výtvarníků a pravidelným vystavovatelem na klubových výstavách. Fotografie se věnuji již více než 40 let. Absolvoval jsem Institut výtvarné fotografie pod vedením profesora Václava Vláška. Specializuji se na široké spektrum fotografických služeb – od rodinné fotografie až po produktovou fotografii. Mým cílem je, aby každá fotografie vyprávěla.

Během své kariéry jsem měl možnost vystavovat na vernisážích v Kuvajtu a účastnit se světové fotografické soutěže Polská Venuše. Mezi mé úspěchy patří první místo v republikové fotosoutěži s požární tématikou (1982) a první místo v republikové fotosoutěži Zelená životu (1988). Moje práce byla publikována v novinách a časopisech a objevila jsem se na různých fotografických projektech, jako jsou „Happeningové projekty“, „Mouka a barvy v pohybu“, „Vizualizace myšlenky“, „Baletní kalendář“, „Kalendář Historické motocykly“ aj. V současnosti působím jako fotograf a Art Director ve Fotoateliéru Šťastné světlo.

Mimo fotografii se věnuji i uměleckému svařování a opracování kovů, přičemž se zaměřuji na originální tvorbu ve stylu Steampunk. Tato kombinace technické preciznosti a uměleckého citu mi umožňuje tvořit nejen vizuálně atraktivní fotografie, ale i jedinečné kovové artefakty.

Vodňanskou výstavu budeme zahajovat v sobotu 26. dubna 2025 v 14,00 hodin v synagoze. Srdečně Vás zvu!

Miloslav Kadoch, fotograf, Zpravodaj města Vodňany 2025/4

V infocentru Vodňany jsme pro Vás připravili pokračování úspěšné výstavy „Reklamní grafika“, kterou jste mohli navštívit před dvěma lety. Tentokrát jsme zašli trochu hlouběji a zaměřili se na období mezi lety 1930–1949. Těšit se můžete na originální reklamní účtenky, pohádky, plakáty či prospekty z období 1. republiky a Protektorátu, které propagovali např. cikorkovou kávu, jízdní kola, rádia či drogistické zboží. Místní jistě potěší malý exkurz do roku 1925 a představení reklam vodňanských řemeslníků, obchodníků či lékařů z  Dělnického věstníku, který krátce ve Vodňanech vycházel právě v roce 1925. Výstava je doplněna o smaltované cedule z muzejních sbírek a také o dva vývěsní štíty. Menší z tvrzeného papíru pochází od Českých Budějovic, větší dřevěný označoval truhlářskou dílnu a sklad rakví pana Hojdara v Dívčicích.
Za zápůjčku děkujeme soukromým sběratelům.

Jakub Samek, Zpravodaj města Vodňany 2025/3

V co věřili Keltové? Jaká božstva uctívali? Proč tak bohatě vybavovali hroby svých knížat? Kde se tyto hroby nacházely? A hlavně – co nám z doby prvního tisíciletí před Kristem zůstalo do dnešních dnů? Odpovědi na tyto a mnoho dalších odpovědí přináší velká archeologická výstava „Keltové na jihu Boiohaema“, která nyní doputovala do vodňanské galerie.

Výstava se zaměřuje na archeologické nálezy z doby železné (800 – 0 před Kr.), představuje nejnovější poznatky a nedávné i starší nálezy z období takzvaného halštatu a laténu. Zapůjčeny jsou archeologické předměty ze sbírek obecně prospěšné společnosti Archaia, Husitského muzea v Táboře, Městského muzea v Blatné, Městského muzea ve Volyni, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a především Prácheňského muzea v Písku, pořadatele putovní prezentace. Návštěvníka upoutá maketa ceremoniálního vozu v časně laténském stylu, která má právě posloužit pro lepší představu, jak bohatě byly knížecí hroby vybavovány.

Keltové zdokonalili řadu řemesel – špičkové úrovně dosahovali v metalurgii, ze Středomoří dováželi surové sklo, ale třeba i hotové korálky s očky patrně fénické či kartaginské provenience. Později z něj dokázali vyrobit třeba i krásné náramky. Jejich keramika je již z velké části provedená na kruhu a v určitých fázích doby železné též krásně zdobená. Laténská společnost je již totiž plně monetizovaná, rovněž také pod vlivem helénistických říší, s nimiž měla častý kontakt. Výstava se tak snaží návštěvníkům přiblížit dobu železnou co nejplastičtěji.

Školní třídy a skupiny mohou navštívit lektorské programy s prohlídkou výstavy na základě objednání. Zájemci si jistě nenechají ujít komentovanou prohlídku s archeologem a kurátorem výstavy doc. Jaroslavem Jiříkem, Ph.D., z Prácheňského muzea v Písku v neděli 16. února 2025 v 14,00 hodin. Srdečně zveme!

doc. Jaroslav Jiřík, Prácheňské muzeum v Písku

Zpravodaj města Vodňany 2025, č. 2., s. 9.

Život jedné jihočeské selské rodiny, jak ho zachytily unikátní dochované fotografie 

Výstava je historicko-dokumentační. Autorem či iniciátorem většiny dochovaných snímků je jihočeský sedlák Jan Holeček (1875 – 1953), jehož tatínek Matěj byl bratrancem slavného spisovatele Josefa Holečka (1853 - 1929). Téměř dvě stovky dochovaných skleněných negativů se v roce 2018 dostaly do píseckého muzea zásluhou známého českého moderátora, pedagoga a hudebníka Vratislava Měchury. Ten údajně našel soubor negativů ve včelíně pohorovického statku, který měl v té době v pronájmu, a se souhlasem rodiny majitelů statku přinesl fotky do Prácheňského muzea v Písku. Zde byly negativy postupně všechny naskenovány a s pomocí potomků Jana Holečka identifikovány hlavní postavy tohoto sto let starého rodinného příběhu. Jan Holeček na začátku 20. století pomocí fotoaparátu zdokumentoval svůj život a své rodiny. Nejprve zachytil své pracovní působení ve středních Čechách a ve Střílkách na Moravě. Následně ubíhající léta po boku své ženy a čtyř dětí v Pohorovicích, vesničce ležící mezi Protivínem a Skočicemi. Snímky představují každodenní radosti a strasti, které život u Holečků na přelomu 19. a 20. století přinášel.

Vybrané fotografie jsou vystaveny v jejich ryzí, surové podobě oněch ztracených a opět nalezených skleněných negativů. Na těch se během sta let samozřejmě podepsal zub času, chemické procesy, ale i třeba pouhá neopatrnost. V některých případech, kdy byl obraz pro lidské oko již příliš vybledlý, byl za pomoci moderní technologie alespoň částečně obnoven, aby byl opět viditelný…

Výstava ve vodňanské městské galerii potrvá do 23. března 2025. Srdečně zveme!

Mgr. Jan Kouba, Prácheňské muzeum v Písku

Zpravodaj města Vodňany 02/2025

Městské muzeum a galerie Vodňany ve spolupráci s panem Jiřím Reinišem, kurátorem Studia JR s.r.o. Písek, připravilo zajímavou výstavu, která odkazuje ke v vzniku našeho státu i našeho města. Otevřena byla v neděli 15. září 2024 v městské galerii pod názvem Česká státnost v díle Františka Doubka (1940 - 2011), píseckého výtvarníka. Vystaveny jsou z jeho tvorby nejen grafické listy s vyobrazením významných českých měst včetně historických památek UNESCO, ale také mince, plakety a historické insignie Vysoké školy technické a ekonomické České Budějovice. Skupina portrétů českých králů je doplněn souborem tří faksimilií nejvýznamnějších středověkých listin z Archivu města Vodňany. Jejich originály jsou nyní uloženy ve Státním okresním archivu ve Strakonicích, kterému přináleží poděkování za zhotovení kopií. Návštěvník výstavy se tak může seznámit s jejich podobou včetně dochovaných pečetí i obsahem. V 1336 Jan Lucemburský, český král a lucemburský hrabě, potvrdil obyvatelům městečka Vodňany práva, kterých od starodávna užívali, a udělil jim nové výsady. Jeho syn Karel IV, král římský a český, v roce 1352, zde povolil vystavět kupecký dům a k užitku obce z něho vybírat poplatky. O dvacet let později Karel IV., římský císař a český král, upravil obyvatelům města Vodňan majetková a dědická práva. Výstavu si lze nenechat ujít až do 29. prosince 2024. Skupině ČEZ přináleží poděkování za podporu v rámci projektu Oranžový rok.

Text J. Velková/Foto J. Samek, Zpravodaj města Vodňany 2024/10