Jihočeský rod Mokrých

Město Vodňany dlouhodobě pečuje o zachované hroby v parku Jana Pavla II. První přináleží manželům Františku a Marie Heritesovým a druhý rodině Mokrých. Právě rodopis a osudy jejích příslušníků se staly obsahem zajímavé publikace JUDr. Jana Kotouse, která vyšla v loňském roce pod názvem Kapitoly z dějin českého právnického rodu Mokrých. Jejímu vzniku předcházelo přátelství autora s JUDr. Antonínem Mokrým, se kterým ho pojila nejen právnická profese, členství ve Společnosti Vyšehrad, ale také společná záliba v historii. Oba českobudějovičtí rodáci nejdříve spolupracovali na článku o notáři a básníku Otakaru Mokrém (1854 – 1899) a později i na dalších textech, které se staly přirozeným počátkem úvah o zpracování uváděné knihy. Autor vystihl její obsah takto: „Rodopis jihočeského rodu Mokrých mapuje historii jeho příslušníků od 16. století do současnosti. Je ojedinělou výpovědí o lidech, kteří ač procházeli rozdílnými profesemi, vždy měli co do činění s právem, ať již jako městští úředníci v Netolicích nebo od 19. století jako univerzitně vzdělaní právníci, povětšinou členové notářského stavu.“ Rodina Mokrých pocházela z Netolic, ale významnou stopu zanechala také v našem městě. V roce 1854 se někdejší poslanec Ústavodárného říšského sněmu Antonín Morký (1820 – 1883) stal notářem nejen v rodném městě, ale také ve Vodňanech, do kterých se přistěhoval s rodinou – manželkou Marií a syny Jaroslavem a již uváděným Otakarem. Zde se jim narodilo dalších šest dětí. Syn Theodor (1857 – 1945) vynikl jako rybniční a lesní hospodář. Věnoval se i genealogii své rodiny. V roce 2000 mu byl odhalen pomník před Střední rybářskou školou. Syn Antonín (1855 – 1925) coby notář působil v Hlinsku, Jilemnici a od roku 1912 na Královských Vinohradech. Jeho syn Antonín (1894 – 1985) byl posledním notářem z rodu Mokrých. Jeho vnuk Antonín (nar. 1928), přítel autora knihy a sedmý v pořadí coby nositel tradičního křestního jména, byl soudcem. V roce 1991 se stal předsedou Nejvyššího soudu České republiky a v roce 1993 po zániku federace předsedou Vrchního soudu v Praze. Za svoji práci obdržel řadu profesních ocenění. V roce 2017 mu byla udělena Zlatá medaile sv. Auraciána, nejvyšší pocta českobudějovické diecéze. Na sklonku měsíce května t. r. obdržel JUDr. Antonín Mokrý čestné občanství Města Netolic. Rodinné dokumenty také poskytl do knihy Dějiny notářství v českých zemích, kterou vydala Notářská komora v roce 2015. Jeho syn Antonín (nar. 1957) se stal advokátem. Dlouhodobě působí v představenstvu České advokátní komory a v roce 2014 byl zvolen do mezinárodně významné funkce viceprezidenta Rady evropských advokátních komor. Zpracováním podrobného a velmi zajímavého rodopisu rodiny Mokrých se autorovi JUDr. Janu Kotousovi bezesporu podařilo obnovit a doplnit některé historické znalosti vděčných čtenářů.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, 7/2018