O pokladech doby bronzové s Mgr. Ondřejem Chvojkou Ph.D.

MaG ve Vodňanech ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích připravily unikátní výstavu nejnovějších archeologických nálezů z jižních Čech. Hlavním tvůrcem výstavy byl archeolog Jihočeského muzea Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., kterého jsme požádali o rozhovor:


Může dnešnímu člověku ještě vůbec něco říkat bronzový poklad z pravěku?

 

„Samozřejmě že ano, záleží ovšem na vůli a ochotě každého člověka, něco v dávných nálezech hledat a nacházet. Poklady, čili depoty kovových předmětů nám především ukazují na technologickou vyspělost té doby, sdělují nám, jaké tehdy lidé používali suroviny a technologie na jejich opracování, jaké vyráběli předměty denní potřeby a jak je používali, jaké měli kontakty, odkud sem dopravovali suroviny i hotové výrobky atd. V depotech můžeme vidět jak sklady obchodníků, tak i výrobců, ukryté rodinné majetky, nebo také symbolické či votivní obětiny. Depoty nám tedy mohou naznačovat místa dálkových i lokálních komunikací, místa specializovaných dílen či místa jinak těžko zjistitelných přírodních svatyň či obětišť. V souboru kovových předmětů, označovaném jako depot, je tak skrytá celá řada informací, které z nich můžeme vyčíst, či alespoň se o tom pokusit. Jejich prostřednictvím tak můžeme získat další kamínky do poznání ekonomiky, výroby, kultury i duchovního světa dávných lidí, kteří ještě nevytvářeli písemné záznamy, a proto je jakákoliv informace o jejich životě tak cenná.“

 

Jak se dá najít bronzový poklad a co s ním po nálezu dělat?

 

„Bronzový poklad se dá najít různě: při stavebních pracích, při těžbě písku či kamení, při trhání pařezů, při procházce na zoraném poli, apod., zkrátka při jakémkoliv zásahu do země. Protože k nálezu bronzového pokladu
může dojít kdykoliv a v podstatě i kdekoliv, je dobré vědět, že pro archeologa je cenný nejenom vlastní nález, ale stejně tak i jeho nálezové okolnosti. Je proto nutné ponechat celý nález v zemi a neprodleně kontaktovat nejbližší archeologické pracoviště (což je pro Vodňany pracoviště v Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích, lze ovšem kontaktovat jakékoliv další regionální archeologické pracoviště). Pouze vystudovaný odborník dokáže přímo v terénu zachytit maximum informací, které se okamžikem vyzvednutí nálezu nenávrtaně ničí. Jedná se především o informaci o přesném místu nálezu, o způsobu uložení v zemi, jak přesně jsou předměty ve vzájemném vztahu (tj. jestli jsou nějak záměrně vyskládány či jen pohozeny), jestli byl depot uložen v nějakém obalu či schránce, jestli je
depot ve vztahu k soudobému sídlišti, pohřebišti, nebo jestli byl deponován samostatně atd. Je tedy nutné vše pečlivě dokumentovat: fotografovat, kreslit, popisovat, zaměřovat a také odebírat vzorky na plavení, díky němuž
se získají jak drobné přehlédnutelné artefakty, tak i uhlíky, rostlinná semínka apod., která také mohou pomoci objasnit význam daného nálezu a způsob jeho uložení v zemi.“

 

Pokud byste mohl jako znalec doby bronzové některý z exponátů doporučit, který by to byl a proč?

 

„Cenné jsou všechny artefakty, několik na výstavě prezentovaných předmětů je však zcela mimořádných. Jedná se např. o bronzový sekeromlat tzv. křtěnovského typu ze starší doby bronzové, který byl součástí depotu v Nové Vsi u Českého Krumlova. Tento typ předmětu byl navýsost prestižní záležitostí - ten, kdo jej vlastnil, patřil k tehdejší elitě. V Čechách je jich známo jen několik, místem jejich výroby je oblast středního Podunají, tj. zhruba dnešní jihozápadní Slovensko a severozápadní Maďarsko. Neméně výjimečné je torzo bronzového koflíku z mladší doby bronzové z depotu v Písku, který představuje vůbec první bronzovou nádobu z doby bronzové v jižních Čechách. Aby si návštěvník udělal lepší představu o jeho původním vzhledu, je na výstavě prezentována, vedle vlastního nálezu, i jeho kresebná rekonstrukce. Velice pěkné nálezy obsahoval např. i depot ze starší doby bronzové z Komařic, který obsahoval několik předmětů, majících svůj původ v oblasti jižního a jihozápadního Německa, jako např. stočené spirálovité terče nebo sekeru tzv. veslovitého typu. Uvedené příklady jasně ukazují, že jižní Čechy nebyly v době bronzové žádnou izolovanou oblastí, ale že naopak měly intenzivní kontakty s mnoha dalšími evropskými regiony.“

 

Děkujeme za rozhovor.

 

Mgr. Zdeněk Brom: Vodňanské noviny, roč. XXIII, 21. 2. 2012, č. 4, s. 10 - 11