VZPOMÍNKA NA BROKOVY

O někdejším majiteli mlýna „Na valše“

Dne 16. května bylo za přítomnosti hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a dalších významných hostů slavnostně otevřeno Mezinárodní environmentální vzdělávací, poradenské a informační středisko ochrany vod Vodňany (MEVPIS). V přátelské atmosféře zazněla řada poděkování za realizaci projektu, blahopřání k jeho završení, a především přání, aby se středisko v budoucnu uplatnilo. Centrum bylo vybudováno na místě bývalého mlýna a při jeho otevření se nezapomnělo na jeho historii ani tragický osud jeho majitelů v době druhé světové války.

BLANICKÝ NÁHON
Počátek historie vodňanských mlýnů spadá do doby středověku – doby vybudování nejvýznamnější technické památky na Vodňansku – Blanického náhonu, „potoka“ vedoucího od řeky Blanice u Vitické lávky a zase se do ní vracejícího za mlýnem „Korittů“. Mlýny se nacházely na jeho březích, a to na předměstí a v okolí města a často nesousedily s jinými obytnými i hospodářskými objekty. Nazývaly se podle aktuálních majitelů. Pro historika je tak velmi obtížné v období do konce 18. století v trhových knihách města Vodňan určit a lokalizovat uváděná mlynářská působiště. Námi sledovaný mlýn také s každým novým majitelem či nájemcem měnil své jméno – „Boubínů“, „Křehkých“, „Pimperlovský“, „Vaňkovský“, „Hanzlovský“ aj. Od ostatních vodňanských mlýnů ho odlišuje důraz na zbudování soukenické valchy v jeho blízkosti, a to již v 15. století. Setkáváme se tak s jeho pojmenováním „Na valše“, které zůstalo zachováno i v současném názvu ulice. 

ARNOŠT BROK
V roce 1905 mlýn od Jana Šlehofera zakoupil Arnošt Brok s manželkou Bertou. V té době se zde provozovalo tzv. obchodní mletí a mouka se pravidelně odvážela do Českých Budějovic. Arnošt Brok společně se svým bratrem Ottou obchodovali s obilím. Oba se narodili ve Vodňanech – Arnošt 12. dubna 1874 a Otto 15. července 1876. Založili zde své rodiny a některé jejich děti v dospělosti žily také v našem městě. Okupace zbytku Československa fašistickým Německem zcela změnila jejich život. Arnošt Brok s manželkou Bertou a syny Vilémem a Ervínem se z mlýna pravděpodobně musel odstěhovat v polovině roku 1940. Podobně také jeho bratr s manželkou Irmou a synem Rudolfem musel opustit své dosavadní bydliště na Žižkově náměstí. Rodiny poté bydlely společně v tzv. Brokovně na předměstí (dnes Kodádkova ul.) do doby nuceného odchodu. Dne 18. dubna 1942 s ostatními vodňanskými obyvateli židovského vyznání museli na českobudějovickém nádraží nastoupit do transportu Akb. Byli odvezeni do Terezína a následně ještě v dubnu 1942 do vyhlazovacích táborů v Polsku. Uvedeným transportem opustilo jižní Čechy 910 Židů, z nich 879 zahynulo a pouze 31 přežilo holokaust během druhé světové války. Arnošt Brok se syny Vilémem, Ervínem a snachou Magdalénou zahynuli v táboře Zamość. Jeho manželka Berta a další syn Karel zemřeli v době před násilnou deportací. Otto Brok s manželkou Irmou a synem Rudolfem byli odvezeni transportem do Varšavy, kde zahynuli. Podobný tragický osud postihl téměř všechny vodňanské Židy, kteří zde žili do roku 1942.

PAMĚTNÍ DESKA
Během války získala mlýn „Broků“ rodina Wölflů. Od roku 1953 sloužil Výzkumnému ústavu rybářskému a hydrobiologickému, který je nyní součástí Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se sídlem ve Vodňanech. Před dostavbou nového účelového zařízení MEVPIS se obrátili pamětníci na Městské muzeum a galerii Vodňany s myšlenkou pietně připomenout na nové budově památku rodiny Broků. Při slavnostním otevření MEVPIS byla symbolicky odhalena pamětní deska „na památku Arnošta Broka a jeho rodiny, majitelů bývalého mlýna, obětí holokaustu za druhé světové války“ v českém a anglickém jazyce, která je nyní již umístěna na budově nového střediska. Poděkování za připomenutí jejich památky patří především pamětníkům manželům Boleslavě a Janu Švarcovým a paní Heleně Panské. Poděkovat se sluší také prof. Ing. Otomaru Linhartovi, DrSc., děkanovi Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který se okamžitě ujal její realizace.

Mgr. Jitka Velková, ROŠ CHODEŠ - Věstník židovských náboženských obcí v Českých zemích a na Slovensku