Josef Hošna a Zdeněk Macků

Existuje jedinečné místo na cestě z Prahy do Vídně a zpět. Do obou evropských metropolí je to odtud stejně daleko. Ráno můžete vyrazit do vybraného velkoměsta za prací, přáteli i rodinou a večer už budete zpět. Dýcháte zde šumavský vzduch, každý vás tu pozdraví a všechno se dozvíte na obecním úřadě a v místní hospůdce. Pocit, že jste se ocitli ve známém a bezpečném domově, je velmi silný. Náruč Brloha je laskavá a přívětivá. Těžko se opouští. Jsou však životní sny, které překračují hranice rodné vsi.

Malíř Josef Hošna měl takové sny a jeho cesta vedla na pražskou Akademii výtvarných umění k prof. Nechlebovi a Radovi. Jeho šumavský domov mu však trvale zůstává uložen v jeho malířské mysli a srdci. Maluje krajinu, kterou důvěrně zná a kterou má rád. Charakteristicky barevným šumavským kopcům vévodí majestátní Kleť, kterou neuvidět znovu a znovu žil by malíř smutný život. Kolikrát jen maloval rodný dům a samotný Brloh oživený vlastní vzpomínkou, kterou na plátně rozehrál samotnými obyvateli vesnice. Vždy však zachycuje strohými tahy štětce ale pokaždé jiným způsobem okamžitou podobu oblíbených míst. Se stejnou jistotou přistupuje i k portrétování převážně blízkých lidí – maminky, otce, dcery aj. Nejdříve získává citové pouto a pak tvoří. Sám natrhá a uváže kytici lučních kytek, aby ji mohl namalovat pro ostatní. Z výtvarných technik využívá nejen malbu a kresbu, v grafice pracuje i technikou dřevořezu, linorytu a monotypu. Černobílé grafické náměty jsou také inspirací k olejomalbám na rozměrných plátnech. Je autorem oltářních obrazů v kostele v Nové Roli u Karlových Varů a v kostele P. Marie Vítězné na Bílé Hoře v Praze a obrazu „Poezie“ v nové obřadní síni v Křemži. Od r. 1999 má v Brloze stálou výstavu svých obrazů.

Sny lidi spojují a životní touhy se shodují, i když mají rozdílnou podobu.

Malíř Zdeněk Macků se vydal na cestu z rodné Prahy téměř okolo celého světa, aby v Linci vystudoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové obor malířství a grafika. Hlásí se k secesi a kubismu a inspiruje se i exotickými kulturami starých Aztéků a Mayů, uměním Japonska a lidovým výtvarným projevem. Spojení tolika prvků, vjemů a zážitků není chaosem, ale konkrétním podobenstvím a především poselstvím cílené myšlenky soustředěného malíře. Kulturní syntéza je kouzlem současnosti. „Tradiční symboly nás spojují v nových situacích a vzájemně přibližují. Krásná Europe osedlá boha Dia v podobě býka, aby Česká republika dorazila řádně do Evropské unie.“ Autor je poetickým realistou, který na svých obrazech rozehrává jazzovou skladbu krátkých oblých a hranatých linií s důrazem na humorné a vtipné vyznění. Obrazy jsou plné rytmů, barev a radosti. Jeho „malířský grafismus“ je především o člověku a jeho světě. Každý námět je otevřenou myšlenkou, která volně plyne v mysli každého, kterého umělec přizve k zasednutí u velkého stolu ve své kuchyni. Malíř tu našel jedinečné místo uprostřed vzdušné magistrály mezi Prahou a Vídní. V Brloze potkal také jedinečného malíře a milého přítele. Na podzim loňského roku autor představil v Evropském parlamentu v Bruselu pod záštitou Rakouska svůj cyklus olejomaleb Europa Nova. Každá země má svou tvář, symboly a barvy zakomponované ve své mapě. Vzájemné rozdíly nás opět spojují.
S potěšením Vás všechny zvu na přátelskou výstavu malířů Josefa Hošny z Brloha, žijícího v Praze, a Zdeňka Macků z Prahy, žijícího v Brloze, ve vodňanské galerii.
Jitka Velková