Jindřich Boška
Jindřich Boška
Narozen 12. ledna 1931 ve Vlachově Březí. Studoval u svého otce a u akademického malíře Františka Gross, Václava Boukala a Theodora Bechníka.
Jindřich Boška od dětství vydatně vypomáhal v otcovské dílně. Nikoli školy, nýbrž řemeslné zkušenosti a tradiční požadavky cechu malířského utvářely základy jeho nazírání. Malířství v nejrůznějších podobách a jemných fasetách udávalo jeho existenční
vědomí. Stalo se jeho osudem a vášní, které věnoval většinu svého volného času i jako zaměstnanec daleko od domova. První dvě Boškovy výtvarnické fáze - realistickou 1945 - 1955, a realisticko-expresivní 1955 - 1962, kterou reagoval na průboje mladého
českého umění - můžeme považovat za předehru k hlavnímu dějství. Tím byla léta 1963 - 1970, kdy ve vlnách tehdejších technických vynálezů a obecného osamostatňování výtvarnictví nalezl sebe samého, narýsoval svůj svět. Najdou se v něm ohlasy tehdejšího
zápolení s novou figurací i abstraktním expresionismem, s informelem a neodada a zejména s alchymážemi imaginativními i konkretistickými. Dialogy s hmotami a strukturami Boška chápal jako licenci svobodného zavádění technických kombinací. Hravosti své
technické imaginace kladl meze jak architektonickým řádem, tak zdrženlivou barevností. Byla to ornamentální koncepce a cítění, které se mu od té doby stalo východiskem i ukazatelem na další experimenty klikaté cestě.
Boškovo dílo pozůstává z podivuhodného propojení dvou tradic, s nimiž se plně ztotožnil: oné řemeslné a té moderní s jejím vyhraněným individualismem porušujícím konvence a s požadavkem po neustálých proměnách. Boška pochopil, že vedle obrazu podle vnějšího modelu získal přístup do říše samostatných obrazů-objektů, jakožto konstrukcí ze svébytných prostředků a svéprávných postupů. To bylo ovšem terno pro fanatika technik; začal využívat okolnosti, že prostředky lze podrobit analytickému výslechu a z jeho výsledku vytěžit látku sebevyjádření. Tehdy cosi, co si od mládí niterně osvojil, totiž šablony, zavedl jako médium technických i formálních inovací. Tohle byl nejvýznamnější z celé řady Boškových objevů.
O tomto využívání šablon, počínající rokem 1964, které z části sám jako mládenec pro otcovskou dílnu vyřezával, Boška napsal: "…pak jsem tiskl grafiku jako monotyp ze šablon, na kterých jsem v mládí pracoval. Využíval jsem jich rozstříháním a skládáním různých tvarů pro tisk různobarevných geometrií. Tím vším vznikaly kouzelné tvary. V obraze zase lepením na plochu do laku a různě vrstvené a barevně pojaté vznikaly fragmenty starých neznámých ornamentů - znaků. Dále používám celých šablon sestřihaných, upravených a nalepených do laku na plochu. Tím zase vznikaly barevné harmonie … Potom opět z těchto šablon, z vybraných dílů a různých vystřihaných variant jsem po částech rozmýval různé vzory. Po vytření vznikala kresba ohraničená; též jsem přidával barvy, aby kresba utvářela hranu. - Ještě při jiných pohledech při použití šablon jsem ostrou jehlou nebo rydlem rýpal přes reprodukci a při vymývání tvořila rytá kresba vždy určitou linku podle barevnosti reprodukce. Tato tvorba byla novým objevem a pochopil jsem, že tvrdá škola u otce byla víc jak Akademie."
Čtvrté a páté období (1971 - 1981, 1981 - 1990), kdy Boška - mezitím šéf výpravy Horáckého divadla v Jihlavě - byl vyloučen ze svazu výtvarníků, se dají označit jako opakování zkušenosti z dřívějších let a jejich postupné násobení a obohacování náhodnostmi a technickými kombinacemi - například rytí do malovaného, papirex aj. Po floreálním intermezzu z počátku osmdesátých let, se Boška soustředil na ornamentalismus imaginativní a posléze monumentální. Nejedno řešení přineslo syntézu "s posunem", jako potvrzení důsledného směřování práce posledních 30 let.
Kromě dialogu tradice řemeslné s onou moderně experimentální se v Boškově díle stará o poetické napětí i podvojnost talentu. Ta kolísá mezi dynamičtějším pólem úvahy, která káže rozdělit celek geometricky -ornamentálně a rozhodnout tak o celkovém konceptu.
Boškovo osobité strukturování je historicky záslužné: malíř patří u nás k průkopníkům ornamentální abstrakce. V dobách antiornamentálních, zahájených Loosovým purismem, by se to dalo vykládat jako schválnost, kdyby ovšem celá abstraktní tvorba nebyla jakýmsi nevědomým návratem ornamentálních kvalit. U Bošky ovšem, zvláště užitím šablon, šlo o projev vědomý a radikální. Při tom vyvázal šablonové ornamenty z ozdobnické a ohraničující funkce v místnostech a zároveň se zdůrazněním jejich znakové stránky rozvinul skladebně rytmickou hudebnost vzorců. Přes tyto proměny si ornamentální prvky podržely něco z prapůvodní působnosti, například jakousi ozvěnu magické funkce z pravěku, kdy ornament a zaklínání zaručovaly jednotu s kosmickým děním. Rys nadosobní stálosti, náznak absolutního prokazoval ornament svým sklonem k symetrii a geometrii v širším slova smyslu. V tomto sklonu koření jedno z hlavních pravidel Boškova tvarování. Boškovy ornamenty ovšem neprovází nějaký objekt, ale staly se médiem s vlastní výpovědí.
Přes tendenci ke krystaličnosti nepůsobí Boškova díla nikdy jako parafráze zkamenělin. Několikanásobným přidáváním - ubíráním, střídáním akcentů, malířskými rozmary a náhodami daří se mu docílit neobyčejné abstraktní živosti, jež kulminují ve víru jeho "Mandal". V tomto rozvíjení dosud nevídaných systémů abstraktní živosti tkví jedna z dalších zásluh Jindřicha Bošky. Před některými jeho labyrinty vzpomínáme na jejich manýristické předky. V těchto listech a obrazech vznikly tedy světy pro sebe, v nichž více než sdělení navenek, platí způsoby sebedotazování a meditování.
Kouzlo nepřebernosti Božkových alchymáží, které nás zprvu uvádí do nadšení, po nějaké době mění směr a tlačí nás na okraj propasti nejistoty a úzkosti. Tam totiž pokračují další a další tajemství, jimiž jsou tato díla přesycena. Zážitky neznámého Boška
Se stupňováním živelné neuspořádanosti, bujením náhod a synkopováním rytmů vzniká dojem, jakoby geometrie zmizela. Boškova díla, parafrázující chaos, nám připadají antigeometrická, ačkoli tu jde o geometrii bizarní anebo brutalistickou. Není ovšem vyloučeno, že z takového pitoreskního chaosu a víření vzejdou drobné krystalky geometrie v zárodečném stavu. Vyhledání analogií s konkrétními přírodními ději anebo duševními procesy v Boškových obrazech čeká na své diváky a objevitele.
PhDr. Arsén Pohribný
Sborník Jinřich Boška - Průřez tvorbou, Oblastní galerie Jihlava, 1993
Boškovo dílo pozůstává z podivuhodného propojení dvou tradic, s nimiž se plně ztotožnil: oné řemeslné a té moderní s jejím vyhraněným individualismem porušujícím konvence a s požadavkem po neustálých proměnách. Boška pochopil, že vedle obrazu podle vnějšího modelu získal přístup do říše samostatných obrazů-objektů, jakožto konstrukcí ze svébytných prostředků a svéprávných postupů. To bylo ovšem terno pro fanatika technik; začal využívat okolnosti, že prostředky lze podrobit analytickému výslechu a z jeho výsledku vytěžit látku sebevyjádření. Tehdy cosi, co si od mládí niterně osvojil, totiž šablony, zavedl jako médium technických i formálních inovací. Tohle byl nejvýznamnější z celé řady Boškových objevů.
O tomto využívání šablon, počínající rokem 1964, které z části sám jako mládenec pro otcovskou dílnu vyřezával, Boška napsal: "…pak jsem tiskl grafiku jako monotyp ze šablon, na kterých jsem v mládí pracoval. Využíval jsem jich rozstříháním a skládáním různých tvarů pro tisk různobarevných geometrií. Tím vším vznikaly kouzelné tvary. V obraze zase lepením na plochu do laku a různě vrstvené a barevně pojaté vznikaly fragmenty starých neznámých ornamentů - znaků. Dále používám celých šablon sestřihaných, upravených a nalepených do laku na plochu. Tím zase vznikaly barevné harmonie … Potom opět z těchto šablon, z vybraných dílů a různých vystřihaných variant jsem po částech rozmýval různé vzory. Po vytření vznikala kresba ohraničená; též jsem přidával barvy, aby kresba utvářela hranu. - Ještě při jiných pohledech při použití šablon jsem ostrou jehlou nebo rydlem rýpal přes reprodukci a při vymývání tvořila rytá kresba vždy určitou linku podle barevnosti reprodukce. Tato tvorba byla novým objevem a pochopil jsem, že tvrdá škola u otce byla víc jak Akademie."
Čtvrté a páté období (1971 - 1981, 1981 - 1990), kdy Boška - mezitím šéf výpravy Horáckého divadla v Jihlavě - byl vyloučen ze svazu výtvarníků, se dají označit jako opakování zkušenosti z dřívějších let a jejich postupné násobení a obohacování náhodnostmi a technickými kombinacemi - například rytí do malovaného, papirex aj. Po floreálním intermezzu z počátku osmdesátých let, se Boška soustředil na ornamentalismus imaginativní a posléze monumentální. Nejedno řešení přineslo syntézu "s posunem", jako potvrzení důsledného směřování práce posledních 30 let.
Kromě dialogu tradice řemeslné s onou moderně experimentální se v Boškově díle stará o poetické napětí i podvojnost talentu. Ta kolísá mezi dynamičtějším pólem úvahy, která káže rozdělit celek geometricky -ornamentálně a rozhodnout tak o celkovém konceptu.
Boškovo osobité strukturování je historicky záslužné: malíř patří u nás k průkopníkům ornamentální abstrakce. V dobách antiornamentálních, zahájených Loosovým purismem, by se to dalo vykládat jako schválnost, kdyby ovšem celá abstraktní tvorba nebyla jakýmsi nevědomým návratem ornamentálních kvalit. U Bošky ovšem, zvláště užitím šablon, šlo o projev vědomý a radikální. Při tom vyvázal šablonové ornamenty z ozdobnické a ohraničující funkce v místnostech a zároveň se zdůrazněním jejich znakové stránky rozvinul skladebně rytmickou hudebnost vzorců. Přes tyto proměny si ornamentální prvky podržely něco z prapůvodní působnosti, například jakousi ozvěnu magické funkce z pravěku, kdy ornament a zaklínání zaručovaly jednotu s kosmickým děním. Rys nadosobní stálosti, náznak absolutního prokazoval ornament svým sklonem k symetrii a geometrii v širším slova smyslu. V tomto sklonu koření jedno z hlavních pravidel Boškova tvarování. Boškovy ornamenty ovšem neprovází nějaký objekt, ale staly se médiem s vlastní výpovědí.
Přes tendenci ke krystaličnosti nepůsobí Boškova díla nikdy jako parafráze zkamenělin. Několikanásobným přidáváním - ubíráním, střídáním akcentů, malířskými rozmary a náhodami daří se mu docílit neobyčejné abstraktní živosti, jež kulminují ve víru jeho "Mandal". V tomto rozvíjení dosud nevídaných systémů abstraktní živosti tkví jedna z dalších zásluh Jindřicha Bošky. Před některými jeho labyrinty vzpomínáme na jejich manýristické předky. V těchto listech a obrazech vznikly tedy světy pro sebe, v nichž více než sdělení navenek, platí způsoby sebedotazování a meditování.
Kouzlo nepřebernosti Božkových alchymáží, které nás zprvu uvádí do nadšení, po nějaké době mění směr a tlačí nás na okraj propasti nejistoty a úzkosti. Tam totiž pokračují další a další tajemství, jimiž jsou tato díla přesycena. Zážitky neznámého Boška
Se stupňováním živelné neuspořádanosti, bujením náhod a synkopováním rytmů vzniká dojem, jakoby geometrie zmizela. Boškova díla, parafrázující chaos, nám připadají antigeometrická, ačkoli tu jde o geometrii bizarní anebo brutalistickou. Není ovšem vyloučeno, že z takového pitoreskního chaosu a víření vzejdou drobné krystalky geometrie v zárodečném stavu. Vyhledání analogií s konkrétními přírodními ději anebo duševními procesy v Boškových obrazech čeká na své diváky a objevitele.
PhDr. Arsén Pohribný
Sborník Jinřich Boška - Průřez tvorbou, Oblastní galerie Jihlava, 1993
-
Samostatné výstavy
- 1967 Kabinet umění n. p. Kniha Brno (s F. Dörflem), DKT ROH Jihlava
- 1969 Oblastní galerie Vysočiny Jihlava
- 1970 Horácké divadlo Jihlava
- 1978 Horácké divadlo Jihlava
- 1979 Klub Kafemlejnek Jihlava
- 1980 Horácké divadlo Jihlava (s F. Dörflem)
- 1982 Malířské tradice rodu Bošků, MNV Vlachovo Březí a Vlastivědné muzeum Prachatice
- 1987 Muzeum A. Hrdličky Humpolec (s. J. Jirmusem)
- 1988 - 1989 Jihomoravské muzeum Znojmo a Jihomoravské divadlo Znojmo
- 1990 Horácké divadlo Jihlava (s F. Dörflem)
- 1991 Galerie Dílo Jihlava (s F. Dörflem)
- 1993 Galerie KS Malovaný dům Třebíč (s F. Dörflem aj. Jirmusem)
- 1993 Oblastní galerie Vysočiny Jihlava
- 1993 Okresní muzeum Prachatice
- 1993 Galerie M + K Jihlava, obraz pro akci Gamanůž
- 1994 Grafický kabinet zlínského zámku Zlín
- 1994 Galerie výtvarných umění Havlíčkův Brod
- 1994 Dům umění města Brna Brno
- 1995 Výstavní síň Husův dům Husinec
- 1995 Masarykova akademie Praha - medaile za uměleckou činnost
- 1996 Výstavní síň Základní školy Vlachovo Březí
- 1997 Galerie Klenová Klatovy
- 1997 Galerie Dole Prachatice
- 1997 Síň Obecního úřadu Horní Vltavice
- 1999 Vinárna Sandra, Grand hotel Jihlava
- 2000 Kleine Galerie Perg, Rakousko
- 2001 Galerie BoMBa Vlachovo Březí
- 1960 - 1965 Skupina Současnost, DKT ROH Jihlava
- 1966 - 1968 SČSVU v OGV Jihlava - jako host
- 1968 Klub konkretistů OGV Jihlava
- 1968 Galerie Ústí nad Labem, Galerie Václava Špály Praha
- 1968 Bienále výzkumy grafiky OGV Jihlava
- 1969 Ledeč 69, Galerie Havlíčkův Brod
- 1969 Klub konkretistů, Galerie Bratislava, Galerie umění Karlovy Vary
- 1971 - 1976 Výtvarníci, SČSVU, ČFVU a OGV Jihlava
- 1981 Sdružení výtvarníků při OKS, OGV Jihlava a Muzeum Chotěboř
- 1983 Sdružení výtvarníků při OKS Žirovnice
- 1984 Sdružení výtvarníků při OKS, OGV Jihlava
- 1989 Výtvarná skupina "Dialog 89 Jihlava", Horácké divadlo Jihlava
- 1989 Moravská grafika, Dům umění Brno
- 1990 Výtvarná skupina "Dialog 89 Jihlava", Státní zámek Telč
- 1991 Sdružení výtvarných umělců Vysočiny, OGV Jihlava
- 1992 "Minisalon", Galerie Nová síň Praha
- 1992 Možnosti drobné plastiky, Dům umění Brno
- 1992 Sdružení výtvarných umělců Vysočiny, Horácká galerie Nové Město na Moravě
- 1993 Sdružení výtvarných umělců Vysočiny, Dům umění Znojmo
- 1993 Kulturní středisko Moravské Budějovice
- 1994 SVUV Jihlava, Dům umění České Budějovice
- 1994 SVUV Jihlava, Zámek Moravský Krumlov
- 1994 SVUV Jihlava, Kulturní středisko Moravské Budějovice
- 1995 Muzeum Dr. Aleše Hrdličky spolu s F. Dörflem, Humpolec
- 1995 SVUV Jihlava, Horácká galerie Nové Město na Moravě
- 1995 Nadace Ecclesiae populi fundation Praha - výtvarní umělci národu a církvím
- 1996 SVUV Jihlava Hypo Bank, spolu s F. Dörflem, Jihlava
- 1996 Galerie Zlín Zlínský salón Zlín
- 1997 SVUV Jihlava Salón 97 Oblastní galerie Vysočiny Jihlava
- 1997 Jupiter club, spolu s F. Dörflem aj. Jirmusem, Velké Meziříčí
- 1997 Klub konkretistů - Oblastní galerie Vysočiny Jihlava
- 1997 Klub konkretistů - Muzeum umění Olomouc
- 1997 Klub konkretistů - Státní galerie Zlín
- 1998 Klub konkretistů - Galerie umění Karlovy Vary
- 1998 Klub konkretistů - Galerie Klenová Klatovy
- 1998 Klub konkretistů - Oblastní galerie Liberec
- 1998 Klub konkretistů - Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou
- 1998 Klub konkretistů - Galerie výtvarného umění Ostrava
- 1998 SVUV Jihlava Jupiter club Velké Meziříčí
- 1998 SVUV Jihlava Galerie Pod schodama
- 1998 4. aukční salón výtvarníků pro konto bariery nadace Charty 77 Karolinum Praha
- 1999 Klub konkretistů - Slovenská národní galerie Bratislava
- 1999 SVUV Jihlava Galerie výtvarného umění Havlíčkův Brod
- 1999 SVUV Jihlava k výročí 750 let Hornického práva Oblastní galerie Vysočiny Jihlava
- 2000 SVUV Jihlava Muzeum Dr. A. hrdličky Humpolec
- 2000 Salon Veletržní palác Praha
- 2000 Galerie výtvarných umělců Havlíčkův Brod akce grafika v Kreismuzeum Dipoldiwalde, Německo
- 2001 Galerie města Blanska, Hravá geometrie, Blansko
- 2001 SVUV Jihlava k miléniu v OGV Jihlava
- 1967 Klub konkretistů, Forum Alpach, Rakousko
- 1968 VII. Premi internacional Joan Miró, Barcelona, Španělsko
- 1969 Klub konkretistů - Galerie Numero Florencie, Itálie
- 1969 Klub konkretistů - Galerie Da Loggetto Torino, Itálie
- 1969 Klub konkretistů - Galerie Numero Řím, Itálie
- 1969 Klub konkretistů - La liberie, Feltrinelli presta la Mostra, Itálie
- 1969 VIII. Premi internacional Joan Miró, Barcelona
- 1970 IX. Premi internacional Joan Miró, Barcelona (2. Cena za grafiku)
- 1970 Premi internacional Joan Miró, OGV Jihlava
- 1970 Third Tees - side internacional Eisteddfod, Velká británie
- 1970 Festival dell Arte Cecoslovacchia 77 grafici, galerie Del Palazzo, Itálie
- 1970 50e uno grafici Cecoslovacchi, Massafra a Ascali Piceno, Itálie
- 1970 22 grafici Della Cecoslovacchi, La libreria Feltrinelli, Florencie, Itálie
- 1970 44 Czechoslovak Graphics, Muzeum of modern Art, Oxford, Velká Británie
- 1971 Central Museum Ultrecht, Holandsko
- 1971 X. Premi internacional Joan Miró, Barcelona a Girona
- 1971 Klub konkretistů, Galerie Interier, frankfurt, Německo
- 1972 XI. Premi internacional Joan Miró, Barcelona a Madrid
- 1972 35 Cecoslovacchi contemporanei grafici, Galerie Umimedie, Janov, Itálie
- 1973 XII. Premi internacional Joan Miró, Barcelona
- 1974 XIII. Premi internacional Joan Miró, Barcelona
- 1975 XIV. Premi internacional Joan Miró, Barcelona a Pamplona
- 1978 XVII. Premi internacional Joan Miró, Barcelona a Pamplona
- 1979 XVIII. Premi internacional Joan Miró, Barcelona
- 1981 XX. Premi internacional Joan Miró, Barcelona a Madrid
- 1982 XXI. Premi internacional Joan Miró, Barcelona
- 1983 XXII. Premi internacional Joan Miró, Barcelona
- 1983 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno, Itálie (medaile za grafiku)
- 1983 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1984 XXIII. Premi internacional Joan Miró, Barcelona
- 1984 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno, (medaile za grafiku)
- 1984 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1985 XXIV. Premi internacional Joan Miró, Barcelona
- 1985 JIAS - Japan, International Artist Society, Tokyo a Okinawa, Japonsko
- 1985 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno
- 1985 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1986 XXV. Premi internacional Joan Miró, Barcelona
- 1986 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno (medaile za grafiku)
- 1986 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1987 Klub konkretistů 1967 - 1987, Galerie Rafay, Kronberg / Taunus, Litva
- 1988 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno
- 1988 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1989 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno
- 1989 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1989 Moravská grafika Krakov, Polsko
- 1989 Klub konkretistů, Frankfurt n. M., Německo
- 1990 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno
- 1990 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1990 Výtvarná skupina "Dialog 89 Jihlava" Atelier Werkstatt 80, Krefeld, SRN
- 1990 3. trienále minigrafiky, The Art Museum, Arsenals Riga, Latvija
- 1991 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno (medaile za grafiku)
- 1992 Muzeum Purmerend, Holandsko
- 1993 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno (medaile za grafiku)
- 1993 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1993 Le Internationale grafiek Biennale, Maastricht, Holandsko
- 1994 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno
- 1994 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1994 Minisalon Škatulky New Zork - Word financial center, USA
- 1994 Minisalon Škatulky Český pavilon Brusel, Belgie
- 1994 Minisalon Škatulky, Japonsko
- 1995 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno
- 1995 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1996 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno (medaile za grafiku)
- 1996 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1997 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno
- 1997 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1998 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno
- 1998 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 1999 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno (medaile za grafiku)
- 1999 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 2000 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno
- 2000 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
- 2001 Internacionale di Grafica "Amici del Pomero", Miláno (medaile za grafiku)
- 2001 Galeria D´arte La Viscontea, Miláno
Účast na kolektivních výstavách
Účast na kolektivních výstavách v zahraničí
