Theodor Mokrý

Mokrý, Theodor
* 1. červenec 1857 (Vodňany)
11. srpen 1945 (Písek)
Medailon:

Lesnický a rybníkářský odborník. Syn A. Mokrého. Bratr básníka Otakara Mokrého.

Po studiu na nižší reálce ve Vodňanech (1868-1869) absolvoval Jirsíkovo gymnázium v Č.Budějovicích (1869-1872). Poté studia přerušil a prodělal povinnou lesnickou praxi (1872-1873 v Libějicích a 1873-1874 v Českém Krumlově), aby mohl navštěvovat lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem (1874-1876), tehdy jediný lesnický ústav v Čechách. Po absolutoriu školy provizorním lesním adjunktem na schwanzenberském velkostatku Protivín, polesí Chřešťovice. V době své aktivní vojenské služby ve Vídni si přednáškami u prof. Seckendorfa na Vysoké škole zemědělské ve Vídni doplnil odborné vzdělání, čímž získal kvalifikaci pro státní lesní službu. Od r. 1880 zaměstnancem lesního úřadu v Č. Krumlově. Zde zakladatelem a vedoucím Čtenářské besedy, prvním jednatelem místního odboru Ústřední matice školské, spoluzakladatelem záložny a NJP. V r. 1884 přeložen na schwanzenberský velkostatek Chýnov u Tábora. Na základě konkurzu (1891) se stal vedoucím lnářského a rybničního hospodářství ve Lnářích. V pozdějších letech jeho ředitelem. Od mládí členem České lesnické jednoty (později i v jejím výboru) a to až do jejího zániku (1921). Dále místopředsedou v Československé lesnické radě (od r. 1919) a členem lesnického poradního sboru (od roku 1923), kde pracoval ve výboru pro řešení sociálních otázek. Zakládajícím členem a členem výboru Československé matice české, též členem sboru pro přípravu Naučného slovníku lesnického. V r. 1920 zvolen dopisujícím členem a od r. 1927 řádným členem Národohospodářského ústavu České akademie věd a umění, počátkem 20. let pracoval i na českém lesnickém názvosloví z oboru lesní správy. V období mezi světovými válkami se významně uplatňoval v Československé akademii zemědělské a v Masarykově akademii práce. Zasloužil se o budování lesnického, dřevařského a rybníkářského školství. Jeho zásluhou založena Střední rybářská škola ve Vodňanech. Mnoho let zkušebním komisařem u zkoušek pro samostatné lesní hospodáře. Po svém odchodu z aktivní lesnické služby profesorem Lesnické fakulty ČVUT v Praze, kde měl až do r. 1931 přednášky z rybářství. Nositelem titulu inženýra Ministerstva veřejných prací (1924), čestného doktorátu Vysoké školy zemědělské v Brně (1929), dále čestným členem Československé akademie zemědělské, členem Spolku autonomních lesních hospodářů a Československé rybářské jednoty.

 

Hankovec, Milan. Významní rodáci Strakonicka, Strakonice 2005, s. 218-219



Projekt aktualizace webových stránek byl realizován v rámci dotace Jihočeského kraje.




Top
Tato stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko Souhlasím, souhlasíte s jejich použitím. Další informace Souhlasím
Français Deutsch Italiano Polski English