Archiv aktualit

Na průběh současné rekonstrukce Komenského a Parkánské ulice také dohlíží Mgr. Vlastimil Král, archeolog Muzea středního Pootaví Strakonice. Odkrývání základů původních domů a staveb může vždy přinést zásadní poznatky o vzniku a stavebním vývoji města založeného ve středověku. Ve výkopech se mohou navíc objevit zajímavé historické artefakty – keramika, mince, nástroje apod. Bohužel uvedená lokalita byla určitě již několikrát opakovaně dotčena stavební činností, a to především při budování vodovodu a kanalizace, vedení elektrických, plynových a telefonických sítí. Archeologické nálezy zde učiněné pravděpodobně zcela nepřepíší dějiny Vodňan a na závěrečné zhodnocení si budeme muset ještě počkat.

Komenského ulice patřila mezi tři hlavní ulice navazující na čtvercové náměstí, které byly zakončeny vstupními branami do města. V jejím ústí stávala Písecká brána, která zcela dosloužila na počátku 19. století. Po zboření všech městských bran včetně čtvrté Nové brány došlo k definitivnímu zániku funkce městských hradeb. Byly navíc prolomeny další průchody z města. V roce 1817 měšťané z kostelní čtvrti požádali o zřízení nového průchodu s můstkem, vedoucího z Malého rynku za kostelem severní hradbou mezi domy čp. 75 a 76 (nyní čp. 34 a 36 v Písecké ulici) a děkanským parkánem k mlýnskému náhonu. Po roce bylo uděleno povolení, provedení hradili žadatelé a město převzalo údržbu. Nový most nesl až do zahájení provozu na obchvatu města v roce 1996 hlavní tíhu veškeré dopravy směrem na Písek a Strakonice. Proto také přístupová ulice dostala pojmenování Písecká.

Původní umístění Písecké brány se však vytratilo z povědomí Vodňanských. Na podnět Městského muzea a galerie Vodňany bude nyní vyznačeno v nové dlažbě podle katastrální mapy z roku 1837 a zároveň bude vyznačena ohradní zeď před mostem sv. Jana Nepomuckého, kterou se podařilo archeologovi odhalit v průběhu zemních prací. Bude se jednat o první příspěvek k zachování historické paměti našeho města, ukryté pod zemí. Věřme, že ne poslední.

Jitka Velková, Městské muzeum a galerie Vodňany, Zpravodaj města Vodňany 2022

Foto Jakub Samek

V neděli 4. září 2022 se uzavřou dveře za posledním návštěvníkem výstavy Jihočeská krajina, která mimořádně připomněla tvorbu padesáti jedna výtvarných umělců. Vystaveny byly také obrazy původních elektráren na Vltavě, které na počátku šedesátých let dvacátého století zatopila voda přehrady Orlík. Nechyběla elektrárna v Rejsíkově (viz obraz). Záměr vybudovat ji v blízkosti tehdejšího mlýna podpořilo v roce 1914 také město Vodňany, které zde pak elektřinu nakupovalo a přivádělo do Vodňan. V roce 1926 elektrárnu přímo koupilo. Obraz připomínající historii podnikání našeho města před sto lety a další obrazy zapůjčila do Vodňan energetická společnost E.ON, řada soukromých sběratelů a Galerie Procházka České Budějovice. Děkujeme! Také současní jihočeští umělci neopomíjení oblíbené téma krajiny a jejich tvorba se pro kurátory jeví jako výzva připravit navazující výstavu, na kterou se můžete těšit v některém z následujících letech. Zájemci nejen o historii elektrárny Rejsíkov, ale i mlýnů a přehrady Orlík na řece Vltavě od Týna nad Vltavou na Zvíkov, si jistě nenechají ujít přednášku Jaroslavy Pixové. V úterý 20. září 2022 v 18,00 hodin v městské galerii představí novou dvojdílnou publikaci Když Vltava zpívala. Srdečně zveme.

Jitka Velková, Městské muzeum a galerie Vodňany, Zpravodaj města Vodňany 2022/9

Jan Pešťák (1910 – 2003) Vodní elektrárna Rejsíkov, sbírka E.ON České Budějovice, foto Světlana Procházková