Archiv aktualit

Na podzim uplyne čtyřicet let, kdy se rodina, blízcí přátelé i Vodňanští naposledy rozloučili s akademickým malířem Václavem Štětkou, rodákem ze Strmilova. V roce 1938 našel se svou manželkou a dcerou v našem městě útočiště. Prachatice, ve kterých Štětkovi žili a učili, obsazované německou armádou museli za dramatických okolností opustit. Přesunuté gymnázium bylo záhy uzavřeno a pensiovaný malíř se mohl ve veškerém volném čase věnovat své tvorbě. Školený figuralista se znalostí rybářského řemesla již od dětských let tu našel zásadní téma svých obrazů. Vodňany neopustil ani po brzké smrti své paní v roce 1947 a ani po odstěhování se provdané dcery.

Zde se s ním seznámil spisovatel a kreslíř Ladislav Stehlík, který si nenechal ujít příležitost být při tom, když vznikal nový výtvarný záznam úkonů rybářského řemesla, po staletí téměř neměnného. Své vzpomínky na časné vstávání, přípravu obrazu před příchodem rybářů a malování navzdory nevlídnému počasí zaznamenal v knize Země zamyšlená. S obdivem a pochopením napsal:

„Každá hráz je otevřená větru, který proniká až ke kostem, ale malíř nedbá nečasu ani zimy, maluje soustředěně, vidíme, jak plátno ožívá postavami rybářů, jak jsou zachyceni přesvědčivě s celou krajinnou atmosférou, za podmínek, o kterých nemá městský malíř, pracující v klidu a teple ateliéru, ani potuchy. Chápu, proč tento malíř už celou řadu let zápasí o svou představu rybolovu, do jakých jemností zná každý rybářský úkon i všechny rybníky svého kraje. Chce se dobrat vlastní syntézy a o jeho poctivosti nemůže být pochyb.“

V období mezi jarními a podzimními výlovy se Václav Štětka věnoval krajinomalbě a grafice. Řada děl zachycuje tradiční polní práce. Známá jsou jeho zátiší, a to s kyticemi rozkvetlých zahradních i lučních květin či s rybami, loveckými trofejemi a úlovky. Naopak vzácná jsou vodňanská zákoutí.

V následujícím roce si budeme připomínat 130. výročí malířova narození. Městské muzeum a galerie Vodňany v určitém předstihu připravilo za dotační podpory Jihočeského kraje kalendář výtvarníkových obrazů na rok 2023 ve spolupráci s fotografem Pavlem Hrdinou, grafikem Mgr. Štěpánem Viktorem a firmou PTS Vodňany za účelem propagace umělcova odkazu našemu městu. Akademický malíř Václav Štětka si to jistě zaslouží.

J. Velková, Zpravodaj měta Vodňany 2022/7-8

Tvorbu umělce Václava Štětky vždy obdivoval protivínský malíř Josef Milota. Na hrázích rybníků ho zachytil na několika fotografií, které laskavě poskytl do nového kalendáře.

Začaly prázdninové lektorské programy. Dnes pro Klub Rybka.

Kouzlo jihočeské krajiny pro českou výtvarnou scénu objevil Antonín Chittussi (1847–1891). Jeho pobyt v Člunku na jindřichohradecku a v Třeboni (1886) přinesl díla s námětem rybníků. Krajina se stala nositelkou duševní nálady autora, lyrická, nostalgická, zadumaná. Malířovo já se stalo součástí přírodního děje… a přírodní děj se stal součástí malířova já. Formou byl v Chittussiho díle definován krajinářský realismus s předznamenáním impresionismu.

Nová výstava jihočeských výtvarníků v městské galerii představuje díla několika generací – od autorů narozených kolem roku 1890 až po současníky, pro které zůstává krajina stále silným inspiračním zdrojem. Kurátor rozsáhlé výstavy PhDr. Jaromír Procházka čerpal z výtvarných sbírek společnosti E.ON České Budějovice a Městského muzea a galerie Vodňany (26 obrazů) i ze soukromých sbírek.

Sbírka společnosti E.ON Česká republika vznikala od 50. let dvacátého století v rámci společnosti Jihočeské Elektrárny a. s. (1920–1990) a později byla rozšířena v 90. letech minulého století pod novým názvem společnosti Jihočeská energetika a.s. V roce 2004 došlo k sloučení Jihočeské energetiky s energetickou společností E.ON Česká republika v jejímž fondu sbírka dnes je. Díla z této sbírky jsou poprvé představena široké veřejnosti právě ve Vodňanech od 3. července do 4. září t. r. Srdečně zveme!

Jaromír Procházka, Zpravodaj města Vodňany 2022/7-8

Kateřina Strnadová-Leboutte má velmi blízký vztah k Vodňanům. S městem ji pojí milované vzpomínky na dětství a mládí, kdy zde trávila volný čas o víkendech a prázdninách u babičky a dědy. Ve vodňanském kostele se provdala a společně s manželem zde nechali pokřtít starší dcery. Přestože již více jak polovinu života žije s rodinou v Belgii, stále se sem vrací. V roce 2017 uspořádala ve Sloupové síni Městského úřadu úspěšnou výstavu nejen svých obrazů, ale také tvorbu dcery Karolíny. Dívky, která v roce 2012 onemocněla autoimunitní encefalitidou NMDA. Postupně přestala mluvit, ztratila paměť i svou osobnost. Dceřin návrat do života a cestu k samostatnosti popsala její maminka ve své knižní prvotině Pokoj č. 9. Skutečný příběh nemůže sice být návodem, jak se zachovat ve chvílích, které otřásají jistotami a bezpečím rodiny. Může však pomoci a dávat naději. Autorka do románového deníku zařadila vlastní desatero pravidel, které jí pomohlo, i nejnovější poznatky o léčbě nemoci, která byla popsána teprve v roce 2007. Právem věří, že může pomoci dalším, kteří pečují o své blízké. Knihu vydala za podpory čtenářů prostřednictvím nakladatelské online služby a komunity Pointa. V sobotu 6. srpna 2022 v městské galerii bude nyní úspěšná výtvarnice, učitelka výtvarných kurzů pro dospělé a především maminka čtyř dětí číst ze své knihy. Hostem setkání bude Zuzana Froňková, která v roce 2021 získala cenu Městské knihovny v Praze za knížku Bůh a neónové žabky, vydanou také v nakladatelství Pointa. Autorské čtení doprovodí hudba. Srdečně zveme!

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2022/7-8

Paní Kateřina Strnadová-Leboutte s dcerou Karolínou na vernisáži ve Vodňanech v roce 2017.

Foto Pavel Hrdina

V pondělí 27. června 2022 nadosah 75. narozenin nečekaně náš svět opustil PhDr. Jan Michálek, jihočeský archeolog a dlouholetý spolupracovník Městského muzea a galerie Vodňany. Odborně působil na archeologickém pracovišti Muzea středního Pootaví ve Strakonicích a vedl tak nepočítaný soubor menších i rozsáhlých výzkumů na území strakonického okresu. Přináležel k nim také záchranný archeologický výzkum v trase budovaného silničního obchvatu Vodňan v letech 1994 – 1996. Mezi tehdy nově objevenými a prozkoumanými lokalitami zaujímala významné místo tři rovinná sídliště mohylové kultury střední doby bronzové, ležící severovýchodně od města v katastru obce Radčice, místní části Vodňan. Nálezový soubor zahrnoval více než dvanáct tisíc artefaktů a několik desítek terénních objektů. Výzkum významně rozšířil znalosti o pravěkém osídlení Vodňanska a stal se východiskem pro další zkoumání v regionu jižních Čech.

PhDr. Jan Michálek je autorem katalogu pravěké sbírky vodňanského muzea z roku 1983. Byl častým přispěvatelem do sborníku Vodňany a Vodňansko. Vždy ochotně muzeu odborně vypomohl i době, kdy již působil v soukromých archeologických organizacích. Zůstává pro nás nezapomenutelným muzejním kolegou. Čest jeho památce!

Jitka Velková

Fotografie z vernisáže výstavy archeologických nálezů, učiněných při výstavbě obchvatu Vodňan, dne 26. října 1995. Na snímku PhDr. Jan Michálek s PaedDr. Františkem Zborníkem, tehdejším místostarostou města Vodňan.