My a média

Vzpomínka na akademického malíře Milana Peterku

„Milan Peterka se narodil 7. července 1930 v Chelčicích. Po maturitě studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde získal titul „akademický malíř“. Po škole se vrátil domů do jižních Čech, do Protivína a později do Českých Budějovic.

 

Mimo svojí výtvarnou činnost, se věnoval mládeži, jak na Lidové škole umění, tak na gymnáziu a Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, kde působil na výchovu mnoha budoucích malířů, architektů a učitelů. Mimo své učitelské činnosti byl 20 let předsedou Svazu českých výtvarných umělců v Jihočeském kraji. Spolupracoval s architekty na výzdobách společenských domů a škol v Jihočeském a Západočeském kraji. Svá výtvarná díla vystavoval na besedách a společných i samostatných výstavách doma i v zahraničí. V posledních letech se soustředil na výstavy zvláště v jižních Čechách, v Českých Budějovicích, Netolicích a Vodňanech.

 

K Vodňanům měl Milan Peterka vždy vřelý vztah, neboť zde Peterkovi bydleli, narodil se tu jeho bratr a chodili zde do obecné školy. Milan Peterka měl ve Vodňanech hodně přátel a příbuzných a dodnes tu bydlí jeho syn s rodinou.

 

Jeho prvními vzory byli – Jan Zrzavý, za kterým se odvážně vydal na návštěvu, a akademický malíř Václav Štětka, se kterým jezdil na podzimní výlovy. V závěru vysokoškolského studia rovněž mu byl poradcem při zpracování diplomové práce na téma „Vážení ryb při výlovu“.“

 

Malíř Milan Peterka se navždy rozloučil se světem, který tak rád maloval, dne 22. června 2005, a to v době konání jeho výstavy v našem městě. Vzpomínku napsala před pěti lety Ing. Milada Peterková, která byla neúnavnou organizátorkou manželových výstav. Nelitovala času a úsilí. Při své poslední návštěvě vodňanské galerie požádala o rezervaci termínu v roce 2015 a poděkovala všem pracovníkům galerie, kteří pomáhali s přípravou předešlých pěti výstav ve Vodňanech. Čas se od té doby bohužel nezastavil. Paní Peterková se slíbené výstavy již nemůže zúčastnit. Rodina i pracovníci galerie si vždy vážili její důvěry a tak Vás společně zvou:

 

V neděli 19. dubna 2015 v 14,00 hodin bude otevřena v městské galerii ve Vodňanech výstava obrazů akademického malíře Milana Peterky k jeho nedožitým 85. narozeninám. Vystaveny budou také obrazy jeho vnučky Ing. arch. Kateřiny Mrázové. Výstava potrvá do 21. června 2015.

 

Jitka Velková, Zpravodaj města Vodňany 2015/3

 

Obrázek - Vzpomínka na akademického malíře Milana Peterku

 

foto: Mgr. Daniel Novák

11. 3. 2015

Putovní výstava o slavném Jihočechovi

Městská knihovna Prachatice ve spolupráci s Církví československou husitskou již v loňském roce připravila především pro rodiče a jejich děti, žáky základních škol a studenty výstavu „Literární a historický odkaz Mistra Jana Husa“ k připomenutí 600. výročí jeho upálení v Kostnici. Jedná se o kresby ilustrátorky dětských knih Zdeňky Študlarové z Vitějovic, která při jejich vytváření vycházela z historických podkladů tak, aby všechny její obrázky přibližovaly co nejvěrněji historickou skutečnost. Kresby jsou doplněny texty. Společně vytvořený celek může posloužit jako výukový materiál. Odborným garantem výstavy se stal známý historik prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. O výstavu je mimořádný zájem a tak od počátku roku velmi rychle koluje mezi jihočeskými městy. Dokonce musela být vytvořena její další verze, aby se dostalo i na další zájemce mimo jižní Čechy. Výstava bude vystavena v době konání letošních Národních slavností v Husinci a zavítá také do Kostnice. Ve Vodňanech si ji můžete přijít prohlédnout od 3. do 20. března 2015 do městské galerie. Srdečně zveme!

 

J. Velková, Zpravodaj 2015/2

2. 3. 2015

Jihočeský básník Miloš Tůma

Dne 7. února 1915 se ve Vodňanech narodil jihočeský básník Miloš Tůma. První básně coby student Reálného gymnasia v Písku uveřejnil v časopise Gymnasion. Po ukončení studia ho práce soudního úředníka přivedla do Strakonic. Aktivní zájem o kulturu, regionální historii a národopis mohl rozvinout později v muzejní práci. V roce 1958 se stal ředitelem Okresního vlastivědného muzea ve Strakonicích (nyní Muzeum středního Pootaví). Při zaměstnání o šest let později v Praze vystudoval obor muzejnictví. Coby muzejník je autorem řady historických a vlastivědných článků. Přibližoval archeologickou činnost strakonického muzea, probíhající výstavy a také jednotlivé sbírkové předměty – cenné dary. Psal medailonky jihočeských výtvarníků a spisovatelů.
Vracel se také do muzea v rodných Vodňanech. Metodicky napomáhal jeho rozvoji a úzce spolupracoval s jeho tehdejším ředitelem Milošem Veselým i s jeho nástupcem Jiřím Pazderou. Dne 8. června 1969 slavnostním projevem zahájil obnovenou činnost městské galerie po ničivém požáru místní radnice. Vernisáže se zúčastnilo 425 návštěvníků a přítomen byl také zakladatel vodňanské galerie PhDr. Blahomír Žahour. Knihovna Městského muzea a galerie uchovává soubor básnických sbírek a knih pilného literáta Miloše Tůmy.

 

V tvůrčí práci se inspiroval rodným krajem, přírodou a každodenní prací. Pozornost věnoval všedním věcem i staletým tradicím a příběhům. Ve svých básních popisoval oblíbená místa – milovanou řeku Otavu, město svého dospělého života – Strakonice, i město mládí a literárních začátků – Písek… První sbírku Všední květy vydal v roce 1932. Následovaly další – Žeň (1933), Oči v hlubinách (1934), Hořko na dně (1936), Země okolo člověka (1939), Kraj dýchal večerem (1941), Erb pod liliemi (rukopis 1941), Dílna na nebesích (1945), Polesí Rezavý les (1965), Zavolal mne život (1973) a Podvečer (1975). Jeho básně byly často zhudebňovány. Tenké sbírce básnických pověstí Okolo Strakonic, poprvé vydané v roce 1958, a jejímu autorovi nedávno vzdal hold soubor Pošumavská dudácká muzika v čele s vedoucím Tomášem Spurným, který v roce 2007 při křtu CD uvedl: „Sáhl jsem po sbírce s názvem Okolo Strakonic po dlouhé době znovu a užasl jsem nad tím, jak tyto básně, psané v duchu našich básníků – klasiků výborně korespondují s nahranými písněmi a dokonce i s atmosférou adventu, kdy si lidé vyprávěli za dlouhých večerů rádi různé historky a pověsti. Miloš Tůma byl podle mého názoru velmi nadaný a dobrý básník, za jeho éry ředitelování v muzeu se tu scházely neuvěřitelné osobnosti, měl řadu přátel umělců, spisovatelů, muzikantů. Tímto tedy chci zároveň vzdát i jemu hold a poděkování za literární odkaz.“  Miloš Tůma psal také knihy pro děti – Mámino srdce (1946), Děti, chcete říkanky? (1948), Co je les? (1973) a Medové království (1975). Řada básníkových knih vycházela opakovaně i ve výběrech poesie.

 

Výčet regionálních i literárních novin a časopisů, do kterých přispíval, je široký – Písecké listy, Jihočeský akademik, Zájmy Pošumaví, Prácheň, Literární kruh, Jihočeské listy, Jihočech, Otavan, Jihočeská pravda, Lidové noviny, Lidová demokracie, Květy aj. I do Vodňan posílal své básně učiteli Antonínu Pazderovi, který od roku 1939 vedl redakci dodnes ceněného vlastivědného časopisu Zlatá stezka.

 

Se strakonickým muzeem se Miloš Tůma rozloučil po bohatých jednadvaceti letech. Dlouho „nezahálel“. Dne 1. února 1980 se stal knihovníkem v dnešní Kolářově knihovně v Katovicích. Zde byl nablízku svým čtenářům. Okamžité literární nápady rychle načrtl na papír a vkládal do zásuvky pracovního stolu. Dne 12. srpna 1983 se básník a vodňanský rodák Miloš Tůma ve Strakonicích náhle rozloučil se světem, který měl bezesporu rád.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2015/2

12. 2. 2015

V galerii bude vystavovat rodák Roman Sejkot

Výstavou unikátních fotografií divokých zvířat Petra Slavíka začal v Městském muzeu a galerii ve Vodňanech nový rok. V rukávu má ale ředitelka obou organizací Jitka Velková další esa. „Letos si připomeneme 180. výročí narození významného českého krajináře Antonína Waldhausera. Jedná se o projekt, do kterého bude zapojeno nejvíce ochotných půjčitelů a také bude vystaveno nejvíce děl," prozradila.

 

Na co se můžou těšit návštěvníci galerie a muzea letos?
Sezóna ve vodňanské galerii byla již zahájena výstavou unikátních fotografií Setkání v divočině Petra Slavíka, který se dlouhodobě věnuje zachycování chování divokých zvířat, prokazuje neobyčejnou odvahu při střetnutí s šelmami a svou činností se snaží přispět k záchraně jedinečných tvorů na naší planetě. Rozběhl se již také zimní cyklus cestovatelských přednášek.
Ve spolupráci s Náprstkovým muzeem Praha připravujeme výstavu o zapomenutém cestovateli a spisovateli Archibaldu Václavu Novákovi, vodňanském rodákovi. Pražským muzejníkům se podařilo získat a tak zachránit velkou kolekci skleněných desek z jeho cest. Věřím, že výstava bude velkým překvapením v historii osobností našeho města pro současné vodňanské občany.
Na dalších výstavách návštěvníci budou moci zhlédnout dokumenty k ukončení druhé světové války i k 85. výročí spolku baráčníků ve Vodňanech, dále například ilustrovanou výstavu k 600. výročí upálení Mistra Jana Husa nebo ryby na fotografiích dvou potápěčů. Mohou se těšit na díla regionálních výtvarníků, ale také na besedy i koncerty. V dubnu se bude konat ve spolupráci s Jihočeským muzeem přednáška k dění za 2. světové války v našem regionu.
Tradiční závěr výstavní sezóny - prezentace Klubu vodňanských výtvarníků - doprovodí výstava papírových betlémů archiváře PhDr. Františka Kotěšovce.

 

To je pěkný výčet akcí. Na kterou se nejvíce těšíte vy sama?
Těším se na setkání se všemi milými, aktivními a tvořivými lidmi. Po delším čase do Vodňan například zavítá známý fotograf Roman Sejkot, můj vrstevník a odchovanec zdejšího fotokroužku, který vždy překvapí progresivními technikami a přístupy. Věřím, že na tuto výstavu se vydají nejen jeho spolužáci z Vodňan, ale i ze Strakonic.

 

Která z akcí je co do přípravy nejnáročnější?
Letos si připomeneme 180. výročí narození významného českého krajináře Antonína Waldhausera. Již několik let jsme v přátelském kontaktu se sběrateli jeho obrazů. Řada z nich podpoří rozsáhlou výstavu v jeho rodném městě. Jedná se tak o projekt, do kterého bude zapojeno nejvíce ochotných půjčitelů a také bude vystaveno nejvíce děl.

 

Loňský program byl též pestrý. Co mělo největší úspěch?
Bezesporu výstava panenek, kočárků a hraček ze sbírky Blanky Šídlové z Vodňan. Vyhledávanou akcí v zimním čase byla i výstava k výročí vypuknutí 1. světové války, kterou podpořila řada občanů zápůjčkami ze svých soukromých archivů, a především její lektorský program pro školy.

 

A co návštěvnost, jak ji hodnotíte?
Návštěvnost odpovídala našim předpokladům. Těšilo nás, že muzejní a galerijní akce vyhledávali naši stálí příznivci, kteří jsou velkou oporou malé paměťové instituce. Děkujeme jim za podporu. Především sběratelská výstava hraček a také velocipedů a jízdních kol přilákala nové návštěvníky, a to všech věkových kategorií.

 

Dávali lidé přednost výstavám, koncertům, nebo jiným akcím?
Tak jako nejsme všichni stejní, tak každý koncert, přednáška či výstava má různou přitažlivost pro určité zájmové a věkové skupiny návštěvníků. Vždy mne oslovují akce, které společně připraví městské instituce s místními spolky, zájmovými skupinami a společenstvími.
V loňském roce se velmi dobře podařilo propojit jazzbandový koncert výroční 10. malé muzejní noci v bývalé synagoze s komentovanou prohlídkou a hudebním vystoupením v chrámu Narození Panny Marie při 5. kostelní noci. Všichni zúčastnění společně vytvořili mimořádný kulturní zážitek naší vodňanské občanské komunity.
Vodňanské patrioty přilákala výstava Vodňany na obrazech ze sbírky městské galerie, ke které se podařilo vydat za podpory Jihočeského kraje obrazový katalog. Z důvodu častých dotazů k výtvarníkům a jejich dílům, jsme uspořádali besedu pro klienty Centra sociální péče v loňském roce a ještě letos minulý týden pro návštěvníky „černé hodinky" v kulturním domě.

 

Která akce z loňského roku utkvěla v paměti vám a čím?
V loňském roce jsme si připomněli 110 let existence vodňanského muzea. Jedná se převážně o historii kulturní činnosti ze strany nadšenců, ochotných spolupracovníků i dobrovolníků v našem malém městě. My jsme jim všem chtěli poděkovat výstavou sbírkových předmětů, které se podařilo za posledních deset let zachránit, opravit, zrestaurovat. Vystavených předmětů bylo neuvěřitelných devadesát pět kusů, které byly restaurovány téměř za dva miliony korun.
Jednalo se i o částečné plnění snu muzejníka - vystaveným hodnotným předmětům naší historie a umění nyní nehrozí zkáza a jsou zachráněny pro další generace.

 

DARINA VERNEROVÁ, Strakonický deník 2015/12

15. 1. 2015

Ve vodňanské galerii vystavuje mezinárodně oceňovaný fotograf Petr Slavík

Obrázek - Ve vodňanské galerii vystavuje mezinárodně oceňovaný fotograf Petr Slavík

 

Městskou galerii navštívil ve čtvrtek 8. ledna fotograf Petr Slavík a na dvou přednáškách s promítáním se setkal s žáky vodňanských škol a zájemci z řad veřejnosti. Zároveň otevřel výstavu svých fotografií, které zachycují život zvířat napříč kontinenty. Hodiny čekání i náhlá setkání tváří v tvář zachycena fotoaparátem muže, který nalezl smysl svého života v hledání posledních střípků divočiny. Bezesporu mu nechybí odvaha a nevšední znalost chování především šelem. Touha získat unikátní snímek ho přivádí do neuvěřitelné blízkosti zvířat (až 30 cm), které mají svou silou nad člověkem zcela navrch. Fotograf ulehá pod čtyři sta kilového medvěda, v třeskutém mrazu pokleká a hledí do očí vlků… Návštěvník si pak v teple galerie prohlíží unikátní snímky – medvěd s čerstvým úlovkem z dálné Kamčatky, levhart v ranní mlze z Jižní Afriky, vlci v promrzlých lesích Minnesoty aj.

 

O autorovi

Petr Slavík miluje divokou přírodu a její obyvatele. Nejprve se jen tak toulal po světě s téměř prázdnou kapsou, ale svobodou v srdci. Dnes se do divočiny vydává s batohem plným fototechniky, který si sebou bere i na těžko přístupná místa naší planety. Do tropických deštných pralesů, na zamrzlé pláně Arktidy nebo do hustých lesů Minnesoty… Před Vánoci se vrátil z Venezuely. Náročné výpravy za mizející panenskou přírodou a za vymírajícími nebo dosud málo prozkoumanými živočišnými druhy vyžadují od profesionálního fotografa pokorný přístup a trpělivost, který neočekává jejich okamžitý úspěch. Na Filipíny se vypravil za nártounem, tvorem malým jako lidská dlaň, do Himálají za sněžným levhartem, nepolapitelným duchem těchto hor, na Kamčatku za jedním z největších poddruhů medvěda hnědého. Statistiku počtu výprav si již nevede. Soustředí se na samotný okamžik, kdy se ocitá v blízkosti hledaného živočicha. Každý z nich je důležitým kouskem v přírodním bohatství Země. Právě je na cestě za tygrem sibiřským.

 

Petr Slavík získal za své fotografie řadu mezinárodních cen (Glanzlichter 2009 – highlights – Mammals, DPOTY 2010 – commended – Wildlife, Glanzlichter 2012 – highlights – Artists on Wings, Trierenberg Super Cirquit 2011 – Golden Medail, Oasis Photo Contest 2011 – Silver Medail, Veolia Environnement Wildlife Photographer of the Year 2013 – final round). Je autorem publikace Divoká srdce věnované tvorům chovaným v zajetí a spoluautorem knihy Divoká planeta. Zapojuje se do charitativních projektů spojených s ochranou přírody. Publikuje v časopisech zaměřených na přírodu a cestování. O svých expedicích připravil několik autorských výstav.

 

Výstava mimořádných fotografií bude otevřena ve vodňanské galerii do 20. března.

 

Jitka Velková, Strakonický deník 2015/11

15. 1. 2015

Kaple svatého Vojtěcha

Kapli sv. Vojtěcha na dohled někdejšího královského města Vodňan založil roku 1730 zdejší měšťan Kristián Jonáš, tesařský mistr. Vysvětil ji o svátku sv. Vojtěcha 23. dubna 1732 vodňanský děkan a okrskový vikář P. Antonín Vokoun. Kaple nese zasvěcení sv. Vojtěcha, sv. Antonína Paduánského a sv. Maří Magdalény. Zakladatel i jeho vnuk v ní nalezli místo posledního odpočinku. Za vlády císaře Josefa II. byla kaple v roce 1787 uzavřena z důvodu plošného rušení nadbytečných sakrálních objektů a prodána do soukromých rukou. Nového vysvěcení se dočkala roku 1816. Od roku 1860 až doposud přináleží do majetku města Vodňan. Dekorativní malba interiéru z roku 1896 byla v roce 1994 rekonstruována a restaurována Janem a Dagmarou Hálovými, ak. malíři restaurátory z Lažánek u Blatné. Nový oltářní obraz sv. Vojtěcha namaloval ak. mal. Alois Martan ze Strakonic. Na přilehlém pozemku byl v roce 1960 zřízen v současnosti užívaný hřbitov. V kapli se konává poutní bohoslužba Římskokatolické farnosti k svátku sv. Vojtěcha. Od roku 2013 slouží také k bohoslužbám Pravoslavné církevní obce Č. Budějovice.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2015/1

13. 1. 2015

Víte, co jsou FEZOVKY?

Touha navštěvovat exotické země může mít zcela neobvyklou podobu. Ne všichni se vydají na skutečnou cestu. Někteří jsou příznivci cestopisných filmových dokumentů a knih, nebo milovníci fotografických časopisů, ale také barevných fezovek. Jedná se o tištěné nálepky z obalů pro fezy, které se úspěšně na počátku 19. století začaly vyrábět ve Strakonicích. Tyto muslimské pokrývky hlavy byly zpočátku určeny převážně pro příslušníky turecké armády. Pestrobarevné nálepky se začaly používat okolo roku 1850, protože i tehdy platilo, že pěkný obal snáze prodá v něm ukrytý výrobek. Fezovky byly tištěny velice kvalitní tiskařskou technikou a barvami. Většina z nich byla opatřena ochrannou lakovou vrstvou. Jejich barvy doslova září. Převážně se jedná o hodnotné reklamní kresby a některé jsou zdařilým uměleckým dílem. Návrhy fezovek byly zadávány významným ilustrátorům a malířům zemí, které fezy odebíraly. Na kresbách s typickou orientální výzdobou je bohatě zastoupen svět exotické flóry a fauny – lvi, tygři, žirafy, velbloudi, sloni, papoušci, labutě, pštrosi aj. Oblíbené bylo i zobrazení technických vynálezů – velocipédy, automobily, parní lokomotivy, zámořské lodě, rušné přístavy, balóny aj. Fezovky jsou nositelkami historických pohledů na Vídeň, Paříž, Bospor, egyptské pyramidy v Gíze, Eifelovu věž aj. Obrázky doprovází arabské písmo a ocenění výrobků na veletrzích. Pravděpodobně přitažlivé náměty a jejich dokonalé provedení přimělo sběratele rozšířit svou zálibu o nový obor. Známý vodňanský sběratel pan Jaroslav Šikl kouzlu fezovek podlehl již v dětství. Svou sbírku buduje déle než 50 let. Přestože nové fezovky již nevznikají, podařilo se mu jich shromáždit na čtyři sta. Nyní připravil malý výběr pro návštěvníky vodňanského infocentra, kde se tak můžete na chvíli ponořit do světa plného exotiky, romantiky a krásy, a to do 28. března 2015.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2015/1

13. 1. 2015

Obnovené a získané poklady ve vodňanském muzeu

V letních měsících jste si na výstavě „Umění restaurovat“ mohli prohlédnout cenné předměty - nábytek, korouhve, sochy a obrazy ze sbírky muzea a galerie, které byly v 21. století obnoveny převážně za finančního přispění Města Vodňany a Jihočeského kraje.
Letošní smutné 100. výročí od vypuknutí I. světové války nás přivedlo k péči o vojenské předměty. Prostřednictvím podpory zřizovatele a grantové podpory Jihočeského kraje byl zakonzervován soubor 53 ks vojenských čepic, brašen a opasků Kateřinou Pittlovou, restaurátorkou textilu, v hodnotě 77 600,-- Kč.

 

Na základě doporučení Mgr. Romana Lavičky, Ph. D., pracovníka Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, byla podána žádost o podporu restaurování dvou pozdně středověkých sošek – Archandělů Gabrielů z 15. století. Obě pochází z pozůstalosti spisovatele Julia Zeyera. Projekt jejich obnovy ve výši 127 200,-- Kč byl přijat a následně probíhal za téměř 50 % podpory Jihočeského kraje. Díky šikovnosti akademické malířky Jany Záhořové došlo k úžasné proměně obou polychromovaných dřevořezeb. Restaurátorka musela při postupu své práce zohlednit řadu nových poznatků. Chemicko-technologický průzkum například odhalil použití novátorské (v dané době) techniky malby barevným sklem, která je připisována pozdějšímu období. Novinkou bylo i zjištění původních zlatých vlásků. Obě sošky, které se již vrátily do Vodňan, jsou mimořádným uměleckým dílem. Nejen znalý dřevořezbář či sochař užasne nad zručností neznámého umělce i současných restaurátorů.

 

Obrázek - Obnovené a získané poklady ve vodňanském muzeu

Restaurátorka ak. mal. Jana Záhořová po osmi měsících trpělivé práce předala vodňanskému muzeu obnovené středověké sošky. Patří jí poděkování za mimořádný restaurátorský počin.

 

Pokladem se letos pro muzeum staly také bronzové předměty, které do vodňanské sbírky věnoval pan Zdeněk Kříž z Vodňan. Odborně je zpracoval doc. Ondřej Chvojka, Ph. D., archeolog Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Jedná se o bronzový hrot šípu s tulejkou a fragment čepele bronzové dýky ze střední doby bronzové a bronzové dlátko ze starší doby bronzové. Další předmět bronzová spona je nyní předmětem zkoumání. Nálezy budou publikovány v odborné literatuře.

 

Publikace Rudolfa Berky Bejvávalo – Po zašlých časech starých Vodňan a Tenkrát ve Vodňanech vyvolaly mimořádný ohlas mezi čtenáři i posluchači Českého rozhlasu. Přínosné byly časté písemné reakce pamětníků pro samotného autora i muzejní archiv. Pan Jan Parýzek z Chebu osobně přivezl deník své tety Berty Parýzkové, vodňanské kloboučnice. Deník začala psát v den mobilizace 27. 7. 1914, kdy odjel do kasáren a následně na frontu její manžel František. V deníku si také vedla pro regionálního historika zajímavé záznamy objednávek oprav a výroby stínítek k lampám. Cenný deník vodňanskému muzeu pan Parýzek daroval.

 

Poděkování patří nejen panu Křížovi a panu Parýzkovi, ale také dalším zde nejmenovaným dárcům, kteří vodňanské muzeum a galerii v roce 2014 podpořili a rozšířili nejen jeho sbírku, ale především naše poznání o minulosti Vodňanska.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2014/11

11. 11. 2014

Jak číst v lidských kostech

Téměř 150 posluchačů se zúčastnilo semináře „Jak číst v lidských kostech“ antropoložky Mgr. Marcely Horákové z neziskové organizace Labrys, která usiluje o ochranu a záchranu archeologického kulturního dědictví. Ve dnech 23. a 24. října v městské galerii proběhlo šest přednášek s promítáním a praktickými ukázkami.

 

Obrázek - Jak číst v lidských kostech

24. 10. 2014

Obrazy města Vodňan

Město Vodňany leží v příjemné rovinaté krajině na okraji Českobudějovické pánve, obklopeno rybníky. Nevysoké hory jsou na dohled a výstup na několik zakulacených kopců umožňuje neopakovatelné pohledy na město a okolní krajinu. Členitá zákoutí lesů, luk, polí a vodních hladin lákají malíře k jejímu uměleckému zachycení kresbou i malbou. Vodňansko si tak k sobě osudově připoutává duše umělců, podobně jako protékající řeka Blanice spojuje pravý a levý břeh této části jižních Čech. Dochované obrazy nedokumentují pouze určitou historickou podobu města a jeho okolí, nereprezentují jen umělecký názor a zručnost svých tvůrců, ale především nám uchovávají pocity a touhy do nich vložené. Při jejich prohlížení se díváme na naše oblíbené město a milovanou krajinu.

 

Do sbírky Městského muzea a galerie Vodňany patří téměř 100 vyobrazení Vodňan a jejich okolní krajiny. Nejstarší pochází z roku 1833, kdy město navštívil císař František I. s manželkou Karolinou Augustou. Obrazy jsou vytvořeny různorodými výtvarnými technikami. Mezi jejich autory najdeme významné malíře i šikovné samouky. Často se jedná o učitele. Rozmanitost ucelené sbírky vodňanských vedut se stala inspirací k vydání nového výběrového katalogu Paměť obrazu města Vodňan. Publikační záměr byl finančně podpořen Jihočeským krajem v rámci grantového programu Podpora muzeí a galerií.

 

Veduta – umělecké ztvárnění obrazu města, je bezesporu důležitým historickým pramenem pro poznávání jeho dřívější podoby. Její existence, a to především ta přesně časově určená, může napomoci při záchraně cenných stavebních památek, drobných architektonických staveb či zdobných prvků. Soubor vodňanských vedut ve sbírce městské galerie není jistě uzavřen. Zájem o tradiční kresbu historických památek a krajinomalbu si výtvarníci předávají z generace na generaci. Přání zachovat kouzlo historického sídla v hradbách je nutné podporovat naší soustavnou snahou, zájmem a péčí. Vodňany pak zůstanou nadále přitažlivými pro výtvarnou tvorbu profesionálních i amatérských malířů.

 

Barevný katalog Paměť obrazu Vodňan si můžete prohlédnout či zakoupit v městské galerii. Velká část obrazů zařazených do katalogu je nyní vystavena v městské galerii do 23. listopadu 2014.

 

Cena 99 Kč.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2014/10

 

Obrázek - Obrazy města Vodňan

20. 10. 2014