My a média

Drahonice a Albrechtice včera a dnes

Obrázek - Drahonice a Albrechtice včera a dnes První písemná zmínka o Drahonicích a Albrechticích pochází ze dne 6. dubna 1253. Dochovala se listina vydaná králem Václavem I. pro špitál sv. Františka při kostele sv. Petra v Praze, ve které jsou obě vsi uvedeny. Dnes jsou Drahonice samostatnou obcí a částí obce jsou blízké Albrechtice s 65 obyvateli. V Drahonicích žije 291 občanů. Letošní 760. výročí dochované první písemné zmínky provázelo nejen uspořádání výstavy, ale také vydání nové publikace. Již v roce 2011 se v kulturním sále v Drahonicích konala výstava fotografií „Drahonice a Albrechtice – včera a dnes očima osadníků“. Výborný nápad podpořila řada obyvatel obou vesnic. Bylo se skutečně na co dívat a také na co vzpomínat. Výstava se stala motivací ke vzniku publikace stejného názvu. Její čtenář se tak může seznámit se stručnou historií, kterou autorka Marie Janoutová dokládá také citáty z kronik, ale především s pestrým společenským, kulturním a sportovním životem. Nechybí kapitola o slavných rodácích i osobnostech a výčet rychtářů, starostů a předsedů obce Drahonice od roku 1848. Nejdůležitější a nejširší součástí knihy jsou fotografie, a to především ze soukromých archivů. Uvedenou knížku jistě rád vyhledá nejen drahonický a albrechtický rodák, ale i každý zájemce o regionální historii jižních Čech. Zájemci si mohou knihu prohlédnout a případně zakoupit ve vodňanském infocentru.


J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2013/8

26. 8. 2013

Putování po zašlých časech starých Vodňan na pohlednicích

Obrázek - Putování po zašlých časech starých Vodňan na pohlednicích Vodňanský patriot a spisovatel Rudolf Berka, letošní jubilant, připravil svým čtenářům milý dárek – novou publikaci. V loňském roce prolistoval archiv fotografií a pohlednic zdejšího muzea. Podíval se do několika soukromých sbírek a také do té vlastní. Vybral 55 historických fotosnímků, které připomínají půvab našeho města v uplynulých dobách. Autor je doprovodil obsahově zajímavým textem o jednotlivých vyobrazených místech a o jejich historii, kterou nejen zná díky četbě a studiu, ale i o tu, kterou zde prožil. Tak se v příběhu města odráží také jeho životní zážitky a zkušenosti. První zastávkou je nejfotografovanější místo – vodňanské náměstí a následuje dominanta kostel Narození Panny Marie. Z náměstí nasměroval k mlýnské stoce do části „Vodňanské Benátky“.  Nejvíce překvapení pro čtenáře našel v ulicích města. Vybral snímky z ulic Alešova, Husova, Písecká, Heritesova, Palackého, Jiráskova, Vrchlického, Majerova, Mlýnská, Dr. Hajného, Kampanova, Stožická a Žizkovo náměstí. Na okraji města se s ním projdeme alejí v době před stavbou Rybářské školy k rozcestí s kapličkou, zahledíme se na kapli sv. Vojtěcha a vykročíme ještě k nezregulované řece u Mosteckých mlýna, kde dováděla kupa dětí. Koupání ve třicátých letech minulého století nabídne v úhledném prostředí městská plovárna Na Rechlích. Vydaný soubor komentovaných fotografií určený nám Vodňanským. Potěší ty, kteří sem již jen občas přijíždějí na návštěvu, ale především současné občany. Publikaci vydalo Městské muzeum a galerie Vodňany. Do tisku ji připravila firma PTS s. r. o. Vodňany. Zájemci si knížku „Bejvávalo … - Po zašlých časech starých Vodňan“ mohou prohlédnout i zakoupit ve vodňanském infocentru, které je v létě otevřeno každý den.

Cena 130 Kč

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2013/6

11. 6. 2013

Před 125 lety při velké povodni

V archivním fondu Městského muzea a galerie Vodňany se nachází rukopisná kniha Zápisky a paměti Tělocvičné Jednoty Sokol ve Vodňanech od roku 1869 do roku 1893. Kniha je cenná nejen svým obsahem na 165 stranách, ale také svou vlastní historií. Na poslední straně se nachází zápis jejího zachránce Antonína Pazdery, který v krajním nebezpečí v době 2. světové válce ji uschoval ve svém domě a riskoval svůj život i životy svých blízkých. Rukopis obsahuje zápisy o činnosti Sokola, ale také zápisy o dalších událostech ve Vodňanech v druhé polovině 19. století. V letošním roce se bohužel stal aktuálním záznam události před 125 lety. Dne 3. září 1888 se zúčastnil přehlídky vojsk v Purkraticích u Písku císař František Josef I. a přitom nechyběli ani vodňanští sokolové. Počasí však tehdy nepřálo a vše probíhalo za silného deště. Vojenské manévry musely být zrušeny a císař již následující den opustil nejen Písek, ale i jižní Čechy. Následující zápis zcela potvrzuje, že císař prchal před velkou vodou. „Tou dobou stihla jižní Čechy od nepaměti nevídaná velká povodeň. Pršelo několik dní ustavičně. Z výšin a z hor valily se spousty vody, kolem vše zaplavující. Poříčí Blanice u Vodňan a dále bylo jedno jezero. Mlýny a stavení v nížinách nacházely se ve velkém nebezpečí. Rybníky obce Vodňanské byly na nejvýše ohroženy; nescházelo již mnoho a dravé proudy by se byly bezmála přes hráze převalily. Nejvyššího stupně dostoupil zhoubný živel dne 3. září 1888, kdy dosáhl výše 2 metry a 28 centimetrů od normálu; prorval od věků vzdorující hráz u Knížecí louky „Jordán“, ztápěl obydlí pražského předměstí a domky vedle erární silnice, jež do polovice oken ve vodě stály. U staré pošty musela být hráz u stoky, jež napájí rybník „Dřemliny“, prokopána, aby příval rybník ohrožující odveden byl jiným směrem. Mlýn „u Suchomelů“ div že nebyl odplaven; ze „Žahourovského“ mlýna, patřícícho pí Veronice Soukupové, bylo slyšet výstřely, jako by volání o pomoc. Několik mladíkům, tuším že byli mezi nimi Sokolové, odvážilo se na voru narychlo upraveném vniknout do ohroženého mlýna a s nadlidským namáháním zachránit, co mohli. Škoda, jež povodeň na polích, lukách a staveních způsobila, byla nesmírná. Poškozeným dostalo se později výpomoci.“


Přeji všem, aby podobných zápisů v současných kronikách již nepřibývalo.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2013/6

11. 6. 2013

Vodňanské významné stromy

Člověk vždy vzhlížel s úctou k vzrostlým dlouhověkým stromům, které si pamatovalo několik lidských pokolení. Často vysazoval a vysazuje stromy v blízkosti svého domu. Nový strom býval a bývá zasazen ve chvíli narození nového přírůstku do rodiny s přáním zdraví a síly dítěti i stromu. V rodině se vzpomínka na takový počin dlouhodobě uchovává a je poctou pro potomky, pokud strom přečká několik generací.


Původní myšlenky zasazení významných stromů ve městě však upadají časem v zapomnění. Možná nás tyto stromy dále obohacují svou přítomností, avšak znalost jejich významu by jistě přispěla ke zvýšení jejich ochrany. V historických dokumentech se můžeme dočíst například o výsadbě „Stromu republiky“, ale již se nedozvíme, o který konkrétní strom se jednalo. V knihovně místního muzea se dochovala drobná publikace učitele Josefa Koudelky „Význam slavnosti sázení Lip svobody“, ve které je zaznamenán jeho proslov z 21. dubna 1919 ve Vodňanech. Přestože místo tehdy vysazené lípy také upadlo v zapomnění, význam pronesených slov o symbolu vysazovaného stromu, o úctě k předkům a o naplněné touze po svobodě zůstává zachován.


V katastru města se nyní nacházejí dva památné stromy, jejichž státní ochrana byla vyhlášena v roce 2001, tři „Lípy svobody“ zasazené v roce 1990, dvě „Lípy partnerství“ s městem Wartberg ob der Aist (Rakousko) a s městem Sieraków (Polsko), „Lípa přátelství“ mezi Slovinskem a Českou republikou, ale i Dub na ochranu proti povodním z roku 2004, který darovali skláři ze Železného Brodu. Zdravotně postižení občané zasadili strom 3. tisíciletí jako projev vděku svému městu. Od roku 1998 je každoročně v měsíci dubnu vysazován členy občanského sdružení Krajina „Strom Dne Země“.


O významné stromy převážně pečuje město Vodňany a Městské hospodářství Vodňany. Bohužel poměrně často se stávají cílem útoků vandalů, a to včetně pamětních pomníčků u nich zřízených. Kovové destičky označující původ stromů byly již všechny odcizeny. Ochraňujme stávající stromy a pečujme o ně. Vysazujme nové stromy avšak na místa, na kterých budou moci být pravděpodobně chráněny po celou dobu jejich přirozené existence. Výstava „Vodňanské stromy“ usiluje o seznámení široké veřejnosti se současnými významnými stromy v našem městě tak, aby na ně současníci i budoucí obyvatelé Vodňan nezapomněli. Otevřena je každý den od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin v infocentru do 30. června 2013.¨

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2013/5

27. 5. 2013

Chcete si potěšit duši?

Pak určitě nezapomeňte navštívit výstavu „Vody Prácheňska“ v městské galerii ve Vodňanech. Mně se to povedlo…

11. 4. 2013

Příběhy z vodňanské soudní síně 16. století

Obrázek - Příběhy z vodňanské soudní síně 16. století Až v daleké hanácké metropoli a díky finanční podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyšla zpod tiskařského lisu sonda do života měšťanů ve Vodňanech v druhé polovině 16. století, jak název své publikace Konfliktní soužití: Městská společnost ve světle soudních sporů upřesnila Mgr. Pavla Slavíčková, Ph. D., odborná asistentka Katedry historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Ze Strakonicka pocházející autorka se před tuctem let v rámci studentské archivní praxe na podnět †Mgr. Jana Olejníka, tehdejšího ředitele Státního okresního archivu ve Strakonicích, jehož památce svoji nyní vydanou upravenou diplomovou práci připsala, zabývala pořádáním starší části fondu Archiv města Vodňany, k níž také vyhotovila donedávna platný prozatímní inventář.

 

Zvláště ji zaujal jedinečný soubor dochovaných městských knih civilního soudnictví, který zásadně ovlivnil počátky její odborné historické činnosti. Získané poznatky zúročila nejen pro studentské kvalifikační práce, ale též pro několik publikačních počinů na stránkách odborných časopisů. Tím nemálo přispěla k poznávání minulosti, nýbrž i k propagaci města Vodňan, k němuž si vytvořila vřelý osobní vztah. I nadále udržuje kontakty s vodňanskými muzejníky, třebaže už se pro jiné řešené úkoly nemůže vodňanské tematice věnovat.

 

V první části knihy autorka popsala pramennou základnu své práce a typologii soudních sporů období předbělohorského. Poté na podkladě případů, projednávaných před vodňanskou městskou radou jakožto instancí soudní, vylíčila průběh civilního soudního řízení. V navazující druhé části publikace probrala jednotlivé věcné okruhy, v nichž se zvláště zaměřila na správu města, řemesla zde provozovaná, sousedské neshody i téma žen a rodiny. Do příloh vložila seznamy mužů, kteří se ve druhé polovině 16. a počátkem 17. století jako radní podíleli na vedení města.

 

Knihu příběhů z vodňanské soudní síně na prahu raného novověku si lze zakoupit v městské galerii.

 

Pavla Stuchlá, Zpravodaj města Vodňany 2013/4

8. 4. 2013

Uživatelé chelčického domova si na výstavě Hry a klamy procvičovali nejen pravou hemisféru …

Městská galerie Vodňany uspořádala skvělou výstavu s názvem „Hry a klamy“, kterou připravilo sdružení IQ park Liberec. IQ park je prvním science centrem v Česku. Od roku 2004 byl postupně rozšiřován a zpřístupňuje svět vědy a techniky. Jeho základním principem je interaktivnost a zapojení co největšího množství smyslů. Exponáty ukazují a odkrývají vědu skrývající se za běžnými jevy našeho každodenního života.


Z vodňanské galerie jsme dostali sponzorským darem návštěvu této výstavy a společně s uživateli a zaměstnanci domova sv. Linharta jsme ji 18. března 2013 navštívili. Bylo to skvělé odpoledne plné legrace, kdy jsme formou hry a leckdy techniky pokus-omyl vyzkoušeli mnohé kvízy, rébusy a hry. Velice oblíbenými exponáty byly pro uživatele hry na pozornost (soutěž na postřeh ve dvojici atd.), motorickou dovednost (nedotknout se provlékací spirály nebo společně zvednout na provázkách předmět) a trénování tvořivé pravé hemisféry (vnímání barev pravou hemisférou, kdežto levá četla jiné názvy barev :-) ). Velmi oblíbenou činností na výstavě bylo vytváření 3D obrázků z jednotlivých posuvných tyčinek nebo sledování mince, která padá do černé díry… Zkrátka, mnoho legrace a radosti jsme na této výstavě společně užili a velice děkujeme vodňanské galerii za pozvání.

 

Můžeme jen potvrdit zkušenost filosofa Konfucia, který tvrdil: „Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si pamatuji. Co si vyzkouším, tomu rozumím.“

 

Klára Kavanová Mušková, Zpravodaj obce Chelčice

2. 4. 2013

Vody Prácheňska

Historický kraj Prácheňský sice zanikl již v polovině 19. století a jeho území zaniklo rozdělením po tehdy novém krajském uspořádání. Přesto nejen ve Vodňanech přetrvává vědomí přináležitosti k Prácheňsku, ale stejně tak v Blatné. Obě města nespojuje jen „prácheňská historie“ a jihočeské rybářství, ale také vztah k výtvarnému umění a k umělcům, kteří si je a jejich okolí vybrali pro svou tvorbu. Ve sbírkách Centra kultury a vzdělávání Blatná a Městského muzea a galerie Vodňany jsou ukryta díla zachycující rybniční krajinu ze středu jižních Čech až k hranicím Plzeňského kraje. Společným záměrem je představit tyto obrazy návštěvníkům galerií v letošním roce v obou městěch. Rok 2013 nebyl zvolen náhodně. Letos uplyne 120 let od narození akademického malíře Václava Štětky, který je ve vybraném souboru bezesporu „hvězdou vodňanského výtvarného nebe“. Umělec prožil v našem městě více než 40 let a výstava bude otevřena k jeho poctě. Některé jeho obrazy zapůjčila Alšova jihočeská galerie v Hluboké n. Vlt. Z blatenské sbírky byly vybrány obrazy Jana Hály, Josefa Hodka, Václava Sedláčka, Aloise Moravce aj. Vodňanská galerie zařadila díla již jmenovaného Václava Štětky, Františka Elhemického, Cyrila Chramosty, Jana Kojana a dalších. Své obrazy laskavě zapůjčil také akademický malíř Rudolf Riedlbauch. Výstava ve Vodňanech potrvá od 7. dubna do 2. června 2013.


J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2013/3, s. 13.

25. 3. 2013

Almanach Gymnázia ve Vodňanech 1954 – 1967/68 a 1992 – 2012

Obrázek - Almanach Gymnázia ve Vodňanech 1954 – 1967/68 a 1992 – 2012 V závěru loňského roku vyvrcholil celoroční program oslav k 20. výročí (znovu)založení Gymnázia ve Vodňanech také publikačním počinem. Byl vydán almanach školy. Do jeho obsahu se vešla stručná historie školy a také současné aktivity, které jsou bohatě dokumentovány barevnými fotografiemi. Najdete v něm nejen historický přehled všech členů pedagogického sboru a všech tříd absolventů s fotografiemi, ale především i milá vyznání bývalých učitelů a studentů. S publikací se jistě rád seznámí každý, koho zajímá minulost i přítomnost našeho města, které díky přítomnosti studentů z gymnázia i z dalších středních škol se může cítit stále mladé. Do almanachu můžete nahlédnout či si jej zakoupit ve vodňanském infocentru.

 

Jitka Velková, Zpravodaj města Vodňany 1/2013

15. 1. 2013

20 let Nadace JUDr. Zdeňka Nováka a Marie Novákové ve Vodňanech

Přečtení krátkého článku o městské galerii ve Vodňanech v deníku Večerní Praha podnítilo zájem a pozdější navázání trvalého vztahu JUDr. Zdeňka Nováka a jeho manželky Marie k této kulturní instituci v malém městě. Oba byli okouzleni počinem dr. Blahomíra Žahoura. Manželé Novákovi se s obrazovým fondem galerie blíže seznámili v místě svého bydliště v Praze na výstavě Světlo v českém malířství – generace 80. a 90. let 19. století, kterou uspořádala Galerie hlavního města Prahy s Městským muzeem a galerií Vodňany v roce 1982. Následně město Vodňany navštívili. V roce 1987 darovali galerii dva hodnotné obrazy – rozměrnou olejomalbu Madona s jehňátkem, vynikající kopii obrazu Rubensovy školy z florentského paláce Pitti, a Portrét dámy v klobouku od známého českého portrétisty Vratislava Nechleby. Ve své dobročinnosti hodlali nadále pokračovat, aby byl původní výtvarný fond doplněn o další obrazy významných českých malířů z konce 19. a 1. poloviny 20. století. Na počátku roku 1992 děkoval ředitel Jiří Pazdera dr. Novákovi za dopis, „který nám svým obsahem vyrazil dech“. Nové ekonomické možnosti ve společnosti i jejich vlastní přivedly manžele Novákovy k myšlence trvalé podpory galerie prostřednictvím nadace s cílem rozšiřování její výtvarné sbírky a podpory jejího nadregionálního významu.


Nadace JUDr. Zdeňka Nováka a Marie Novákové byla zřízena na základě nadační listiny dne 25. června 1992. Sdružuje finanční prostředky od dárců za účelem nákupu uměleckých děl českých výtvarníků. Jednotlivé členy nadační rady jmenuje zastupitelstvo města. Předsedou je zpravidla starosta nebo místostarosta města. Nadační rada má pět členů. Tajemníkem nadace je ředitel nebo ředitelka Městského muzea a galerie Vodňany. Jmenován je také revizor účtů. V průběhu roku nadační rada převážně jedná o hospodaření se svěřenými prostředky a jejich výnosy. Stěžejní činností je výběr a následný nákup obrazů z nabídky od soukromých majitelů, prodejních galerií či aukčních síní. Při tom je plně respektována historie a zaměření fondu vodňanské sbírky. Děje se tak, i když manželé Novákovi již nejsou mezi námi a nemohou činnost nadace sledovat. Podařilo se získat obrazy krajinářů Antonína Chittussiho, Františka Kavána, Antonína Waldhausera, Karla Sigmunda či Františka Skály. Nákupy se rozšířil také soubor obrazů malířů, jejichž tvorba je úzce spjata s Vodňanskem – Josefa Jakšího, Rudolfa Béma – Vratislava Hlavy, Václava Štětky i Jana Zrzavého. Obrazy Svatopluka Havrlíka, Miroslava Pokludy, Milana Peterky, Ady Nováka a kresby Ladislava Stehlíka rozšiřují sbírkovou část, která počala vznikat s rozvíjející se výstavní činností od 70. let 20. století. Soubor kreseb byl rozšířen i nákupem třech děl ze zdrojů samotné galerie. Za dobu svého trvání k 1. 12. 2012 nadace zakoupila a předala galerii 31 obrazů a 24 kreseb v nákupní ceně 697 100 Kč.


V jubilejním roce Městské muzeum a galerie Vodňany vydalo katalog, ve kterém se můžete seznámit s celým souborem získaných obrazů pro vodňanskou sbírku díky vzácným lidem – JUDr. Zdeňku Novákovi a jeho manželky Marie Novákové. Čest jejich památce!

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2012/12

19. 12. 2012