My a média

12. 7. 2012

Spisovatelé ve Vlachově Březí

Ve Vodňanech mají rádi spisovatele a letos pro ně uspořádali již 16. ročník autorského čtení Zeyerovy Vodňany. Připravili pro ně také zajímavý program, jehož součástí byla i návštěva Vlachova Březí. Ta se uskutečnila ve středu odpoledne 25. dubna 2012. Historička Městského muzea a galerie paní doktorka Pavla Stuchlá, která je rodačkou i dnešní obyvatelkou Vlachova Březí, zavedla skupinu básníků a spisovatelů do kostela Zvěstování Páně, kde jim podala erudovaný výklad o tomto svatostánku. Ve škole pana profesora Josefa Brože jim představil 3 současné výstavy v BoMBě a přidal ještě něco navíc o Janu Matulkovi pan ředitel J. Horák. O občerstvení se pak postarala ředitelka Městské knihovny J. V. Plánka paní H. Fraňková. Poprvé se do našeho města dostali takové „hvězdy písma nebe" jako např. pražský básník J. Holoubek, táborský scénárista J. Míka, strakonický básník P. Šulista (letošní laureát ceny Zeyerův hrnek), vodňanský prozaik Jan Bauer, O. Chaloupka z Prahy nebo básník, textař a spisovatel Jan Schneider, dnes žijící v Třeboni. Pamětníci si vzpomenou na 60. léta, kdy on spolu s Bobem Ondráčkem napsali řadu hitů pro Golden Kids nebo slavné Rekviem pro E. Pilarovou. Pan Schneider je autorem textů pro Gentlemany, první český muzikál. Pak působil v exilu, např. v Radiu SE spolu s Karlem Krylem. Rádi jsme vás u nás viděli a ukázali vám to, co jinde spatřiti nemůžete, Páni Spisovatelé!

 

(JKH), Březiny - První vlachovobřezské noviny, červen - červenec - srpen 2012


29. 6. 2012

Rudolf Bém – Vratislav Hlava (1874 – 1955)

Ve své době velmi známý – dnes téměř zapomenutý malíř. To však neubírá na kvalitě jeho výtvarných děl. Umělec se dvěma jmény se zpočátku věnoval figurální a portrétní malbě, která i v současnosti udivuje plasticitou a životností. Traduje se však historka, jak se z portrétisty stal krajinář. Sedával totiž s ostatními umělci své generace v restauraci „v Platýze“. Již v roce 1906 si všiml, že krajináři (Ant. Slavíček, Ot. Nejedlý, Boh. Dvořák, St. Hudeček, H. Masaryk aj.) si objednávají řízek či svíčkovou, zatímco portrétisté a sochaři jen buřty s cibulí a syrečky. Dal jednak na dobrou radu malíře St. Hudečka: „Aby se ti dobře vedlo, musíš dělat taky landšafty (krajiny)“, a nechal se od něho ve Starém Kolíně i zaučit. Čerstvý krajinář hledal náměty nejen doma, ale i v cizině, později především v jižních Čechách. Okruh malířových zájmů uzavírají harmonická zátiší se zralými jablky či kdoulemi, také velké barevné kytice. Kdo byl tento umělec?


12. 6. 2012

8. muzejní noc, 3. kostelní noc

V pátek 1. června proběhla ve vodňanském muzeu již 8. malá muzejní noc. Přes nečekané útrapy malého návštěvníka, kterému na počátku programu uvízla kulička popcornu v nose, a také posádky jednoho vozu ženského komorního sboru Maraveja z Prachatic, která se musela vyrovnat se srážkou s jiným automobilem při cestě do Vodňan, vystoupení byla veselá a pohodová. Počáteční problémy zdařile zachránil připravený bonus - Stínohra o Vášovi Příhodovi. Návštěvníky velmi pobavila pohádka O slepičce a kohoutkovi v podání Ženského tria PNUtí. Oblíbené herečky Lenka Ebelová, Jaroslava Masopustová a Hana Patrasová nejen že nezklamaly očekávání. Dokázaly především až notoricky známý podánkový příběh představit dětem i dospělým divákům zcela originálně. Členky sboru Maraveja s uměleckou vedoucí Martinou Pivoňkovou odměnily posluchače vysoukou úrovní svého vystoupení i zajímavým aranžmá přednesených písní. Na závěr tančili chlapci tanečního oboru ZUŠ Vodňany pod vedením Miluše Šindlerové. Jejich provedení skladby Komáři z hudební dílny Jakuba Plachty získalo cenu poroty v celostátním kole Národní soutěže ZUŠ v Kroměříži. Chlapci vystoupili s rozsvícenými čelovkami a za bujarého potlesku účastníkům muzejní noci posvítili na cestu do kostela Narození P. Marie, kde se za svitu svíček konala 3. kostelní noc ve Vodňanech. Pokud si chcete připomenout chvíle prožité v synagoze i v kostele na fotografiích a zhlédnutím videa, zavítejte na webové stránky www.muzeumvodnany.cz.


Jitka Velková

Zpravodaj města Vodňany, červen 2012


12. 6. 2012

Na břehu Blanice …

Nakladatelství Kalina v Putimi připravilo před blížícími se prázdninami dotisk prvního dílu knihy Na břehu Blanice. Autorka Jaroslava Pixová v něm započala své úspěšné putování za příběhy mlýnů  a mlynářských rodin na vodňanské Blanici. Postupovala proti proudu od jejího soutoku s Otavou po Milenovice.  V loňském roce pokračovala na Vodňansku a napsala druhý díl, který je stále v prodeji. V současnosti zpracovává již třetí díl. Zájemci se mohou těšit na jeho vydání v září letošního roku. Pokud stále ještě postrádáte první díl, můžete si ho nyní zakoupit ve vodňanském infocentru.


info

Zpravodaj města Vodňany, červen 2012


12. 6. 2012

Galerie na cestách

Blížící se prázdniny většinu z nás motivují k přípravě dovolené, a to do míst vzdálených, ale i blízkých. V letošním roce se na takou „dovolenou“ vydalo i několik významných obrazů ze sbírky vodňanské galerie. Oblíbený obraz Karla Vítězslava Maška (1865 – 1927) s názvem Jaro či Lesní panna spolu s obrazem Stětí sv. Jana Křtitele  od Josefa Jakšího (1874 – 1908), rodáka z Bavorova, jsou vystaveny až do 2. září t. r. v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Zde se koná výstava Na duši nepokoj, aneb Jiný pohled na české výtvarné umění z přelomu 19. a 20. století. Výstava zahrnuje díla Josefa Mandla, Miloše Jiránka, Beneše Knüpfera, Jana Štursy, Otakara Nejedlého aj. Název výstavy vyjadřuje neklid před katastrofou, která se tehdy neodvratně blížila.


Soubor kreseb a olejomaleb vodňanského rodáka Antonína Waldhausera (1835 – 1913) z Vodňan je vystaven na výstavě k poctě vynikajícího českého krajináře v Galerii Na Půdě ve Světlé nad Sázavou. Výstavu připravila příspěvková organizace KyTICe – Kulturní zařízení Světlá n. S. ve spolupráci s Muzeem Vysočiny, Galerií moderního umění v Havlíčkově Brodě a také s Městským muzeem . Výstava potrvá do 19. srpna 2012.


Možná Vaše cesty povedou přes Vysočinu, nebo budete pobývat v okolí Hradce Králové. Využijte možnost uvedené výstavy navštívit. Přeji štěstí na cestách za odpočinkem.


J. Velková

Zpravodaj města Vodňany, červen 2012


15. 5. 2012

Rozkvetlá výstava

Malíř Karel Kupka oslavil své 80. narozeniny nejen ve svém domě a ateliéru ve Slaníku nedaleko Strakonic, ale také ve vodňanské galerii. Poprvé zde vystavoval v roce 1974. Postupně získal na Vodňansku příznivce svých obrazů i přátele. Stal se kmenovým výtvarníkem galerie. Současná výstava zcela potvrzuje jeho zálibu v krajině okolo Otavy, zahledění se do šumavských strání a časté návraty do krajiny jeho dětství a mládí – Českého Středohoří. Nacházejí se tu však i místa z okolí Vodňan – pohled na Bavorov, poutní místo Lomec, rozkvetlé sady … Květiny zachycuje malíř snad ve všech podobách – na louce, v právě natrhané kytici či v malovaném džbánku. Mgr. Karel Kupka, žák vynikajícího kreslíře Cyrila Boudy i sochaře Karla Lidického, pochází z rodiny s malířskou tradicí a na výstavě připomíná svého dědečka Františka Kupku – portrétem a svého otce ak. mal. Karla Kupku – bustou i dílem. Zařadil také obrazy, které namaloval s Mistrem Aloisem Moravcem, se kterým si dle vlastních slov byl výtvarně nejblíže a jemuž dodnes vděčí za řadu dobrých rad. Právě Moravec ho poprvé v roce 1964 přivedl na Slaník, kde umělec trvale zakotvil na konci 60. let. Významnou součástí výstavy jsou knihy, které ilustroval. Půvabnými kresbami doprovodil pohádky a básně pro děti. Letošní Kupkovo výstava je rozkvetlou kyticí k jeho životnímu jubileu. Přejeme zdraví a pohodu, dostatek času na tvorbu i psaní malovaných dopisů, spokojené návštěvníky na výstavách a nadšené čtenáře jím ilustrovaných knih. Výstava potrvá do 24. června 2012.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, květen 2012


14. 5. 2012

Drak, princezna a ti ostatní

„Byla jednou jedna Princezna, která byla vybíravá. Nechtěla jíst jídlo, které jí dala její maminka královna. Královna jí nabízela: rybí tuk, těstoviny, párek v rohlíku, kuřecí řízečky, bramborovou kašičku a polívčičky s knedlíčky. Když jí královna nabídla hranolky, tak princezna …“.


Jak to dopadlo? To se dozvíte na výstavě plné loutek a pohádek, které vytvořili a napsali žáci 4. B ZŠ Alešova pod vedením Mgr. Barbory Křížkové Louženské. Děti namalovaly také kulisy pro své představení. Vyzkoušely si vodit loutky ve vodňanském loutkovém divadle. Nechaly se inspirovat tradičními loutkovými hrdiny – Honzou, vodníkem, čarodějnicí i čertem. Žáci do své tvorby zakomponovaly i příběhy současné – např. oblíbený film Stmívání. Vznikla tak pohádka Princezna Dora a drak Edward nebo Čarodějnice s hadem Edou a havranem Pepíkem. Výstava je doplněna fotografiemi z vodňanského divadla a informací o jeho historii z pera Ladislava Vovesného ml. Nové loutkoherecké naděje si připravily vystoupení Perníková chaloupka aneb na návštěvě u čarodějek a kouzelníků. V pátek 25. května pozvaly spolužáky z 1. a 2. třídy na pohádkovou hodinku na radničním nádvoří, kterou uspořádaly za pomoci členů loutkového souboru Pimprlata při MěKS Vodňany. Výstavu „Loutky očima čtvrťáků aneb Historie loutkového divadla“ si v infocentru můžete prohlédnout do 30. června.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, květen 2012


14. 5. 2012

Pozvání za uměním k zubařkám a zubaři

Dne 17. května uplynuly již dva roky od první vernisáže v prostorách Stomatologického centra manželů Pelíškových ve Vodňanech.  Jejich ambice zpříjemnit svým pacientům okamžiky před vstupem do ordinace se zcela naplňuje a stala se trvalým kulturním počinem v našem městě. V sobotu 5. května PhDr. František Novotný, básník a publicista, uvedl již 14. výstavu „Galerie U Zubaře“. Přítomným představil výtvarníka Jana Rapina, kterému si podařilo prostřednictvím výtvarných děl vytvořit k našemu městu trvalý vztah.  V roce 2009 vystavil své obrazy v městské galerii. Výstava vzbudila nejen zájem návštěvníků, ale v jejím průběhu se dokonce zrodila myšlenka připravit další výstavu.  Na podzim 2010 díky kurátorskému úsilí Jana Rapina se u nás uskutečnila výstava děl ze soukromých sbírek známého malíře Vladimíra Komárka. A co víc, byl vydán katalog. Současná Rapinova výstava se nachází ve skromnějších prostorách. Jsou sem však převážně zařazeny obrazy, které vodňanští milovníci umění neměli možnost ještě shlédnout. Malíř nezakrývá svůj obdiv k barokní malbě a vtahuje pozorovatele do děje svých děl volbou kompozice i cíleným sladěním barev. Krásné dámy vábí svými tajemnými úsměvy. Sklenky v zátiší karaf plných vína čekají na naplnění. Současná výstava splnila přání galeristů, aby k nim přijímali pozvání výtvarníci, kteří nejsou z našeho regionu. Janu Rapinovi možnost se na Vodňansko opět vrátit. Neváhejte a výstavu navštivte, i když nejste objednáni a mezi akutní případy nepatříte. Přístupna je v pracovní dny do 13. července.

 

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, květen 2012
 


27. 4. 2012

Jak Vodňany přišly o rodáka

Dne 8. března t. r. jsme si mohli připomenout 155. výročí narození českého sochaře Františka Hergesela, autora např. Smetanova medailonku ve Smetanově síni pražského Obecního domu, ale také alegorií Numismatika a Heraldika v Národním muzeu. Ve stejný den kolegové z volyňského muzea zaslali do našeho muzea e-mail, ve kterém se dotazovali na pozůstalost uvedeného sochaře. Na hřbitově ve Volyni se nachází náhrobek od Hergesela a pracovníci tamního muzea hledají dokumentaci, která by mohla přispět k jeho zdárnému zrestaurování. Některé literární a internetové zdroje je nasměrovaly do Vodňan, protože je někdy uvádějí jako místo sochařova narození. Ve vodňanském muzejním archivu se ale žádná dokumentace nenachází. František Hergesel není uveden ani v knížečce Vodňanský Slavín, dr. Mostecký ho nezmiňuje ve svých dějinách Vodňan, pan Rudolf Berka ho nezařadil do publikace Vodňany literární, výtvarné a hudební. Příjmení Hergesel se nenachází ani v „Pamětech vodňanských domů“. Prostudování různých slovníků výtvarných umělců přesto přineslo i vodňanským muzejníkům poznání, že sochař se podle některých autorů v našem městě měl narodit. Nerozhodný výsledek pátrání potvrdilo také hledání v regionálním oddělení Jihočeské vědecké knihovny. Možný objev doposud přehlíženého rodáka odsunul veškerou muzejní činnost toho dne na později. Intentenzivně jsme hledali v další dostupné literatuře a pramenech. Známý Ottův slovník naučný nekompromisně uvádí jako místo narození Prahu a také údaje o Hergeselově životě, díle i jeho otci sochaři neobsahují žádnou vazbu na jižní Čechy. „Zalistování“ v internetových stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni přineslo následné rozuzlení. Příjmení Hergesel v soupisu pokřtěných z inkriminovaného období v indexu narozených z let 1648 – 1899 není uvedeno. Dle záznamů v matrice narozených se ve městě Vodňany a ani na jeho předměstí nikdo dne 8. března 1857 nenarodil a nikdo nebyl pokřtěn. Skutečně velmi malou pravděpodobnost, že by se sochař František Hergesel mohl narodit ve Vodňanech, skrývá možnost jiného náboženského vyznání než je římskokatolické. Ponechme ji však dalším badatelům a važme si významných a dobrých rodáků, které máme.
J. Velková
(Smutek vodňanských muzejnic nad výsledkem hledání zaplašili naši kolegové krásnými růžemi, které nám neopomenou vždy o svátku žen věnovat.)

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, duben 2012, str. 14


27. 4. 2012

Počítání bronzových pokladů

Ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Č. Budějovicích se v prostorách vodňanské galerie od 8. února do 25. března t. r. konala výstava Poklady doby bronzové. PhDr. Ondřej Chvojka, Ph. D., archeologog Jihočeského muzea, připravil prezentaci unikátních nálezů – 19 depotů ze sbírek 6 jihočeských muzeí a ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR. Výstava představila návštěvníkům historické období (přibližně kolem r. 2000 př. n. l.), ve kterém se již lidé prakticky natrvalo a hojně usazovali v regionu dnešních jižních Čech. Tehdy se jednalo o významné transportní území, kde se především obchodovalo s mědí a bronzem. Hromadné nálezy hotových výrobků (tzv. depoty) lemují převážně původní dálkové stezky. V letech 2005 – 2011 bylo zde objeveno 20 nových depotů z doby bronzové. Vystavené předměty, které jsou až 4000 let staré, objevili v posledních 10 letech převážně neprofesionální nálezci, kteří je předali jihočeským archeologům. Nejcenějším přístupem při takovém objevu je přivedení odborníků až na místo nálezu k nevyzvednutým předmětům. Návštěvníci si mohli prohlédnou také nálezy ze sbírky MaG Vodňany, a to např. tři bronzové srpy, nalezené u Pražáku pravděpodobně v 90. letech 19. století nebo tři bronzové hřivny, nalezené při regulaci řeky Blanice v 30. letech 20. století. V družinách ZŠ Alešova, ZŠ Bavorovská a v její pobočce Výstavní proběhla tři krátká motivační vyprávění o době bronzové. Téměř 100 dětí se tak seznámilo s literárním příběhem Skrčka, chlapce z doby bronzové, a skutečným objevem „Bronzového pokladu“ podle knihy Eduarda Štorcha. Připravený lektorský program na samotné výstavě zahrnoval nejen prohlídku a práci s pracovním listem, ale také zhlédnutí krátkých dokumentárních filmů o zpracování mědi v době bronzové a o souvisejících světových nálezech. Programu se zúčastnilo 21 žákovských skupin, tj. 459 žákyň a žáků za doprovodu 30 pedagogů, a to nejmenší všichni z MŠ Sluníčko a jedna třída z MŠ Smetanova, dále ze ZŠ Alešova, ZŠ Bavorov, ZŠ Bavorovská (8 tříd!), ZŠ 5. května a také studenti SRŠ Vodňany. Návštěvníci lektorského programu byli vnímaví a bezvadně spolupracující. Poděkování patří jejich učitelkám a učitelům, kteří vyšetřili v nabitém rozvrhu čas k výpravě do doby bronzové.


J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, duben 2012, str. 16




Projekt aktualizace webových stránek byl realizován v rámci dotace Jihočeského kraje.




Top
Tato stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko Souhlasím, souhlasíte s jejich použitím. Další informace Souhlasím
Français Deutsch Italiano Polski English