My a média

12. 6. 2012

Na břehu Blanice …

Nakladatelství Kalina v Putimi připravilo před blížícími se prázdninami dotisk prvního dílu knihy Na břehu Blanice. Autorka Jaroslava Pixová v něm započala své úspěšné putování za příběhy mlýnů  a mlynářských rodin na vodňanské Blanici. Postupovala proti proudu od jejího soutoku s Otavou po Milenovice.  V loňském roce pokračovala na Vodňansku a napsala druhý díl, který je stále v prodeji. V současnosti zpracovává již třetí díl. Zájemci se mohou těšit na jeho vydání v září letošního roku. Pokud stále ještě postrádáte první díl, můžete si ho nyní zakoupit ve vodňanském infocentru.


info

Zpravodaj města Vodňany, červen 2012


12. 6. 2012

Galerie na cestách

Blížící se prázdniny většinu z nás motivují k přípravě dovolené, a to do míst vzdálených, ale i blízkých. V letošním roce se na takou „dovolenou“ vydalo i několik významných obrazů ze sbírky vodňanské galerie. Oblíbený obraz Karla Vítězslava Maška (1865 – 1927) s názvem Jaro či Lesní panna spolu s obrazem Stětí sv. Jana Křtitele  od Josefa Jakšího (1874 – 1908), rodáka z Bavorova, jsou vystaveny až do 2. září t. r. v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Zde se koná výstava Na duši nepokoj, aneb Jiný pohled na české výtvarné umění z přelomu 19. a 20. století. Výstava zahrnuje díla Josefa Mandla, Miloše Jiránka, Beneše Knüpfera, Jana Štursy, Otakara Nejedlého aj. Název výstavy vyjadřuje neklid před katastrofou, která se tehdy neodvratně blížila.


Soubor kreseb a olejomaleb vodňanského rodáka Antonína Waldhausera (1835 – 1913) z Vodňan je vystaven na výstavě k poctě vynikajícího českého krajináře v Galerii Na Půdě ve Světlé nad Sázavou. Výstavu připravila příspěvková organizace KyTICe – Kulturní zařízení Světlá n. S. ve spolupráci s Muzeem Vysočiny, Galerií moderního umění v Havlíčkově Brodě a také s Městským muzeem . Výstava potrvá do 19. srpna 2012.


Možná Vaše cesty povedou přes Vysočinu, nebo budete pobývat v okolí Hradce Králové. Využijte možnost uvedené výstavy navštívit. Přeji štěstí na cestách za odpočinkem.


J. Velková

Zpravodaj města Vodňany, červen 2012


15. 5. 2012

Rozkvetlá výstava

Malíř Karel Kupka oslavil své 80. narozeniny nejen ve svém domě a ateliéru ve Slaníku nedaleko Strakonic, ale také ve vodňanské galerii. Poprvé zde vystavoval v roce 1974. Postupně získal na Vodňansku příznivce svých obrazů i přátele. Stal se kmenovým výtvarníkem galerie. Současná výstava zcela potvrzuje jeho zálibu v krajině okolo Otavy, zahledění se do šumavských strání a časté návraty do krajiny jeho dětství a mládí – Českého Středohoří. Nacházejí se tu však i místa z okolí Vodňan – pohled na Bavorov, poutní místo Lomec, rozkvetlé sady … Květiny zachycuje malíř snad ve všech podobách – na louce, v právě natrhané kytici či v malovaném džbánku. Mgr. Karel Kupka, žák vynikajícího kreslíře Cyrila Boudy i sochaře Karla Lidického, pochází z rodiny s malířskou tradicí a na výstavě připomíná svého dědečka Františka Kupku – portrétem a svého otce ak. mal. Karla Kupku – bustou i dílem. Zařadil také obrazy, které namaloval s Mistrem Aloisem Moravcem, se kterým si dle vlastních slov byl výtvarně nejblíže a jemuž dodnes vděčí za řadu dobrých rad. Právě Moravec ho poprvé v roce 1964 přivedl na Slaník, kde umělec trvale zakotvil na konci 60. let. Významnou součástí výstavy jsou knihy, které ilustroval. Půvabnými kresbami doprovodil pohádky a básně pro děti. Letošní Kupkovo výstava je rozkvetlou kyticí k jeho životnímu jubileu. Přejeme zdraví a pohodu, dostatek času na tvorbu i psaní malovaných dopisů, spokojené návštěvníky na výstavách a nadšené čtenáře jím ilustrovaných knih. Výstava potrvá do 24. června 2012.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, květen 2012


14. 5. 2012

Drak, princezna a ti ostatní

„Byla jednou jedna Princezna, která byla vybíravá. Nechtěla jíst jídlo, které jí dala její maminka královna. Královna jí nabízela: rybí tuk, těstoviny, párek v rohlíku, kuřecí řízečky, bramborovou kašičku a polívčičky s knedlíčky. Když jí královna nabídla hranolky, tak princezna …“.


Jak to dopadlo? To se dozvíte na výstavě plné loutek a pohádek, které vytvořili a napsali žáci 4. B ZŠ Alešova pod vedením Mgr. Barbory Křížkové Louženské. Děti namalovaly také kulisy pro své představení. Vyzkoušely si vodit loutky ve vodňanském loutkovém divadle. Nechaly se inspirovat tradičními loutkovými hrdiny – Honzou, vodníkem, čarodějnicí i čertem. Žáci do své tvorby zakomponovaly i příběhy současné – např. oblíbený film Stmívání. Vznikla tak pohádka Princezna Dora a drak Edward nebo Čarodějnice s hadem Edou a havranem Pepíkem. Výstava je doplněna fotografiemi z vodňanského divadla a informací o jeho historii z pera Ladislava Vovesného ml. Nové loutkoherecké naděje si připravily vystoupení Perníková chaloupka aneb na návštěvě u čarodějek a kouzelníků. V pátek 25. května pozvaly spolužáky z 1. a 2. třídy na pohádkovou hodinku na radničním nádvoří, kterou uspořádaly za pomoci členů loutkového souboru Pimprlata při MěKS Vodňany. Výstavu „Loutky očima čtvrťáků aneb Historie loutkového divadla“ si v infocentru můžete prohlédnout do 30. června.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, květen 2012


14. 5. 2012

Pozvání za uměním k zubařkám a zubaři

Dne 17. května uplynuly již dva roky od první vernisáže v prostorách Stomatologického centra manželů Pelíškových ve Vodňanech.  Jejich ambice zpříjemnit svým pacientům okamžiky před vstupem do ordinace se zcela naplňuje a stala se trvalým kulturním počinem v našem městě. V sobotu 5. května PhDr. František Novotný, básník a publicista, uvedl již 14. výstavu „Galerie U Zubaře“. Přítomným představil výtvarníka Jana Rapina, kterému si podařilo prostřednictvím výtvarných děl vytvořit k našemu městu trvalý vztah.  V roce 2009 vystavil své obrazy v městské galerii. Výstava vzbudila nejen zájem návštěvníků, ale v jejím průběhu se dokonce zrodila myšlenka připravit další výstavu.  Na podzim 2010 díky kurátorskému úsilí Jana Rapina se u nás uskutečnila výstava děl ze soukromých sbírek známého malíře Vladimíra Komárka. A co víc, byl vydán katalog. Současná Rapinova výstava se nachází ve skromnějších prostorách. Jsou sem však převážně zařazeny obrazy, které vodňanští milovníci umění neměli možnost ještě shlédnout. Malíř nezakrývá svůj obdiv k barokní malbě a vtahuje pozorovatele do děje svých děl volbou kompozice i cíleným sladěním barev. Krásné dámy vábí svými tajemnými úsměvy. Sklenky v zátiší karaf plných vína čekají na naplnění. Současná výstava splnila přání galeristů, aby k nim přijímali pozvání výtvarníci, kteří nejsou z našeho regionu. Janu Rapinovi možnost se na Vodňansko opět vrátit. Neváhejte a výstavu navštivte, i když nejste objednáni a mezi akutní případy nepatříte. Přístupna je v pracovní dny do 13. července.

 

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, květen 2012
 


27. 4. 2012

Jak Vodňany přišly o rodáka

Dne 8. března t. r. jsme si mohli připomenout 155. výročí narození českého sochaře Františka Hergesela, autora např. Smetanova medailonku ve Smetanově síni pražského Obecního domu, ale také alegorií Numismatika a Heraldika v Národním muzeu. Ve stejný den kolegové z volyňského muzea zaslali do našeho muzea e-mail, ve kterém se dotazovali na pozůstalost uvedeného sochaře. Na hřbitově ve Volyni se nachází náhrobek od Hergesela a pracovníci tamního muzea hledají dokumentaci, která by mohla přispět k jeho zdárnému zrestaurování. Některé literární a internetové zdroje je nasměrovaly do Vodňan, protože je někdy uvádějí jako místo sochařova narození. Ve vodňanském muzejním archivu se ale žádná dokumentace nenachází. František Hergesel není uveden ani v knížečce Vodňanský Slavín, dr. Mostecký ho nezmiňuje ve svých dějinách Vodňan, pan Rudolf Berka ho nezařadil do publikace Vodňany literární, výtvarné a hudební. Příjmení Hergesel se nenachází ani v „Pamětech vodňanských domů“. Prostudování různých slovníků výtvarných umělců přesto přineslo i vodňanským muzejníkům poznání, že sochař se podle některých autorů v našem městě měl narodit. Nerozhodný výsledek pátrání potvrdilo také hledání v regionálním oddělení Jihočeské vědecké knihovny. Možný objev doposud přehlíženého rodáka odsunul veškerou muzejní činnost toho dne na později. Intentenzivně jsme hledali v další dostupné literatuře a pramenech. Známý Ottův slovník naučný nekompromisně uvádí jako místo narození Prahu a také údaje o Hergeselově životě, díle i jeho otci sochaři neobsahují žádnou vazbu na jižní Čechy. „Zalistování“ v internetových stránkách Státního oblastního archivu v Třeboni přineslo následné rozuzlení. Příjmení Hergesel v soupisu pokřtěných z inkriminovaného období v indexu narozených z let 1648 – 1899 není uvedeno. Dle záznamů v matrice narozených se ve městě Vodňany a ani na jeho předměstí nikdo dne 8. března 1857 nenarodil a nikdo nebyl pokřtěn. Skutečně velmi malou pravděpodobnost, že by se sochař František Hergesel mohl narodit ve Vodňanech, skrývá možnost jiného náboženského vyznání než je římskokatolické. Ponechme ji však dalším badatelům a važme si významných a dobrých rodáků, které máme.
J. Velková
(Smutek vodňanských muzejnic nad výsledkem hledání zaplašili naši kolegové krásnými růžemi, které nám neopomenou vždy o svátku žen věnovat.)

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, duben 2012, str. 14


27. 4. 2012

Počítání bronzových pokladů

Ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Č. Budějovicích se v prostorách vodňanské galerie od 8. února do 25. března t. r. konala výstava Poklady doby bronzové. PhDr. Ondřej Chvojka, Ph. D., archeologog Jihočeského muzea, připravil prezentaci unikátních nálezů – 19 depotů ze sbírek 6 jihočeských muzeí a ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR. Výstava představila návštěvníkům historické období (přibližně kolem r. 2000 př. n. l.), ve kterém se již lidé prakticky natrvalo a hojně usazovali v regionu dnešních jižních Čech. Tehdy se jednalo o významné transportní území, kde se především obchodovalo s mědí a bronzem. Hromadné nálezy hotových výrobků (tzv. depoty) lemují převážně původní dálkové stezky. V letech 2005 – 2011 bylo zde objeveno 20 nových depotů z doby bronzové. Vystavené předměty, které jsou až 4000 let staré, objevili v posledních 10 letech převážně neprofesionální nálezci, kteří je předali jihočeským archeologům. Nejcenějším přístupem při takovém objevu je přivedení odborníků až na místo nálezu k nevyzvednutým předmětům. Návštěvníci si mohli prohlédnou také nálezy ze sbírky MaG Vodňany, a to např. tři bronzové srpy, nalezené u Pražáku pravděpodobně v 90. letech 19. století nebo tři bronzové hřivny, nalezené při regulaci řeky Blanice v 30. letech 20. století. V družinách ZŠ Alešova, ZŠ Bavorovská a v její pobočce Výstavní proběhla tři krátká motivační vyprávění o době bronzové. Téměř 100 dětí se tak seznámilo s literárním příběhem Skrčka, chlapce z doby bronzové, a skutečným objevem „Bronzového pokladu“ podle knihy Eduarda Štorcha. Připravený lektorský program na samotné výstavě zahrnoval nejen prohlídku a práci s pracovním listem, ale také zhlédnutí krátkých dokumentárních filmů o zpracování mědi v době bronzové a o souvisejících světových nálezech. Programu se zúčastnilo 21 žákovských skupin, tj. 459 žákyň a žáků za doprovodu 30 pedagogů, a to nejmenší všichni z MŠ Sluníčko a jedna třída z MŠ Smetanova, dále ze ZŠ Alešova, ZŠ Bavorov, ZŠ Bavorovská (8 tříd!), ZŠ 5. května a také studenti SRŠ Vodňany. Návštěvníci lektorského programu byli vnímaví a bezvadně spolupracující. Poděkování patří jejich učitelkám a učitelům, kteří vyšetřili v nabitém rozvrhu čas k výpravě do doby bronzové.


J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, duben 2012, str. 16


12. 3. 2012

Památka na Josefa Rennera Podolského

Spisovatel František Herites byl známý svou bohatou korespondencí s rodinou, přáteli, literáty, ale i s vodňanskými rodáky. V archivu vodňanského muzea se tak nacházejí doklady o těchto čilých a vřelých kontaktech. Také Josef Renner, řídící učitel v Podolí (okres Písek), zaslal v roce 1887 Heritesovi do Vodňan korespondenční lístek, který se zachoval pro generace budoucí. Sám z našeho města pocházel (* 12. 3. 1844) a o něco mladšího lékárníka jistě znal. Žádal ho o sdělení data jeho narození a také dr. Antonína Majera pro připravovanou knihu. Právě dokončoval svou největší vlastivědnou práci „Popis Okresního hejtmanství píseckého“ společně s Otakarem G. Paroubkem. Později vyšla jako třetí svazek edice „Zevrubný popis Království českého“ v pražském nakladatelství knihkupce F. Kytky. Josef Renner po několika kantorských štacích krátkého trvání (Lhenice, Kolínec, Strakonice, Vodňany, Milovice) díky svým literárním aktivitám, které nebyly vždy nadřízenými pozitivně vnímány, musel měnit školy a  své trvalé působiště našel v Podolí u Vltavy nedaleko Bernartic. V době jeho příchodu obec s přilehlým Podolskem čítala 75 chalup. Zde svůj život naplnil prací pedagogickou a literární. Zcela zásadně ovlivňoval místní veřejnou a osvětovou činnost. Napsal několik ochotnických her pro mládež, úspěšně je vydal a se svými žáky realizoval. Psal povídky a příspěvky do novin a časopisů např. Otavanu, zaznamenával pověsti. V roce 1889 vydal brožuru Písek a postupně připravil pro Klub českých turistů v Praze brožury Písecko s okresem milovickým a popisem hradů Orlíka a Zvíkova a Strakonicko s okresem vodňanských a horažďovickým. Jejich vydání se však již nedočkal a rukopisy o okrese milevském, vltavotýnském a blatenském zůstaly nedokončeny. Zemřel náhle 24. dubna 1892 v pouhých 48 letech. Letos uplyne 120 let od jeho pohřbu v rodných Vodňanech. Podolští spoluobčané byli jeho nečekaným odchodem velmi zarmouceni a tehdejší kronikář podrobně popsal poslední chvíle jeho života a okamžiky rozloučení. Pohřební průvod provázeli obyvatelé z Podolí až do Podolska, poté pokračoval do Vodňan. Příběh vodňanského rodáka Jana Josefa Rennera z pera Františka Mikoláška zařadila do své knihy Střípky z historie Podolí I. paní Milada Jiroušková, která publikaci předala do knihovny vodňanského muzea.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2012/3


12. 3. 2012

125 let s Juliem Zeyerem

V červnu 1887 se spisovatel a básník Julius Zeyer odstěhoval do Vodňan. Manželka lékárníka Heritese mu našla byt, ve kterém začal bydlet jen s pár věcmi. Pro Zeyera tak skončilo období balancování mezi touhou vycestovat do ciziny či se usadit v klidu ve vysněné „chaloupce“. Vodňanská krajina mu přinesla potřebnou úlevu. V prosinci téhož roku v jednom z mnohých dopisů napsal: „Včera jsem jel na procházku do hor, do zapomenuté krásné vesničky vysoko na kopcích v lesích. Zpět šel jsem pěšky a v hlubokém soumraku byla ta krajina zasmušilá trochu římské campagni podobna. Byla to dobrá nálada pro mou práci.“ Ve Vodňanech začal intenzivně pracovat. Z předcházejícího duševního utrpení se „vypsal“ románem Jan Maria Plojhar, který byl následujícího roku publikován na pokračování v časopise Lumír. Jeho vodňanské období trvalo i s mezerami, kdy odjížděl na výlety a do ciziny, dvanáct let (1887 – 1899). Velký podíl na jeho setrvání v našem městě měli pánové Otakar Mokrý a František Herites se svými rodinami. Přestože se v posledním roce 19. století odtud odstěhoval, Vodňany ve skutečnosti nikdy neopustil. V průběhu dalšího století mu bylo věnováno bezpočet kulturních setkání a literárních pořadů. Nic na tom nezměnilo ani 21. století. Stopy jeho působení zde hledala a hledá nejen řada osobností, ale také mnoho studentů a turistických návštěvníků. V roce 2007 se uskutečnila dvoudenní konference  Julius Zeyer, lumírovský básník v duchovním dění Evropy na Masarykově univerzitě v Brně. Teprve v loňském roce byl vydán stejnojmenný sborník o 480 stranách, který si nyní zájemci mohou prohlédnout či zakoupit ve vodňanské galerii. Zeyer a jeho dílo se stalo východiskem pro každoroční setkání žáků a studentů vodňanských škol se členy Jihočeského klubu Obce spisovatelů a jejích hosty. 16. ročník Zeyerových Vodňan se uskuteční ve středu 25. dubna t. r. V dopoledních hodinách proběhnou tradiční besedy ve školách. Odpoledne spisovatelé navštíví Vlachovo Březí, aby si připomněli místa spojená s českým básníkem Janem Nerudou. Večer v 18,00 hodin v městské galerii přivítají zájemce o literaturu společně se studenty Gymnázia Vodňany, kteří si při příležitosti 20. výročí založení jejich školy připravili poetické a hudební pásmo. Poté bude předána literární cena Zeyerův hrnek za vybranou tvorbu publikovanou v loňském roce a následovat bude autorské čtení pozvaných literátů. Srdečně zveme.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2012/3


12. 3. 2012

Lomec, poutní mariánské místo na jihu Čech

Již potřetí se zrodila knížka o nedalekém mariánském poutním místě z pera S. M. Mlady Šipanové. Autorka čtenáře opět provází celou historií zalesněného nevelkého vrchu. Připomíná vznik jména Lomec, lidově Lomeček, od bývalého lomu, ale i nejstarší důkaz přítomnosti člověka – slovanské mohylové pohřebiště. Na konci 17. století získali libějovické panství Buquoyové, kteří vlastnili kopii vzácné sošky Panny Marie. Šťastným rozhodnutím pro minulé i současné generace se právě Lomec stal vhodným místem pro stavbu kaple a uložení milostné sošky. Filip Emanuel Buquoy zde splnil otcův slib, který vyslovil na lodi při mořské bouři s nadějí v záchranu. V publikaci je popsána stavební historie kostela Jména Panny Marie i jeho vybavení a výzdoba. Zmíněna je budova loveckého zámku, školy, zvonice a vybudování současného kláštera. Nejnovější stavební úpravy se věnovaly úpravám prostoru venkovního areálu pro letní poutní bohoslužby na počátku nového století. Dále vznikla venkovní křížová cesta a v roce 2006 byla slavnostně požehnána meditační zahrada. Lomec je mimořádný svými duchovními dějinami, kterým je věnována druhá polovina textu. Především však čilý poutní život a působení Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka ho naplňuje nezaměnitelnou duchovní atmosférou. P. František Hobizal napsal: „Zkrátka: Lomeček z celého srdce zve úplně všechny!“ Nové vydání knihy o nedalekém poutním místě je provázeno archivními fotografiemi i snímky z dění z posledních let. Publikace vyšla v péči kongregace a Chelčicko-Lhenického regionu za podpory Jihočeského kraje. Najdete ji v nabídce vodňanského infocentra.

 

J. Velková, kresba Mgr. Eva Boříková, Zpravodaj města Vodňany 2012/3




Projekt aktualizace webových stránek byl realizován v rámci dotace Jihočeského kraje.




Top
Tato stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko Souhlasím, souhlasíte s jejich použitím. Další informace Souhlasím
Français Deutsch Italiano Polski English