My a média

12. 3. 2012

125 let s Juliem Zeyerem

V červnu 1887 se spisovatel a básník Julius Zeyer odstěhoval do Vodňan. Manželka lékárníka Heritese mu našla byt, ve kterém začal bydlet jen s pár věcmi. Pro Zeyera tak skončilo období balancování mezi touhou vycestovat do ciziny či se usadit v klidu ve vysněné „chaloupce“. Vodňanská krajina mu přinesla potřebnou úlevu. V prosinci téhož roku v jednom z mnohých dopisů napsal: „Včera jsem jel na procházku do hor, do zapomenuté krásné vesničky vysoko na kopcích v lesích. Zpět šel jsem pěšky a v hlubokém soumraku byla ta krajina zasmušilá trochu římské campagni podobna. Byla to dobrá nálada pro mou práci.“ Ve Vodňanech začal intenzivně pracovat. Z předcházejícího duševního utrpení se „vypsal“ románem Jan Maria Plojhar, který byl následujícího roku publikován na pokračování v časopise Lumír. Jeho vodňanské období trvalo i s mezerami, kdy odjížděl na výlety a do ciziny, dvanáct let (1887 – 1899). Velký podíl na jeho setrvání v našem městě měli pánové Otakar Mokrý a František Herites se svými rodinami. Přestože se v posledním roce 19. století odtud odstěhoval, Vodňany ve skutečnosti nikdy neopustil. V průběhu dalšího století mu bylo věnováno bezpočet kulturních setkání a literárních pořadů. Nic na tom nezměnilo ani 21. století. Stopy jeho působení zde hledala a hledá nejen řada osobností, ale také mnoho studentů a turistických návštěvníků. V roce 2007 se uskutečnila dvoudenní konference  Julius Zeyer, lumírovský básník v duchovním dění Evropy na Masarykově univerzitě v Brně. Teprve v loňském roce byl vydán stejnojmenný sborník o 480 stranách, který si nyní zájemci mohou prohlédnout či zakoupit ve vodňanské galerii. Zeyer a jeho dílo se stalo východiskem pro každoroční setkání žáků a studentů vodňanských škol se členy Jihočeského klubu Obce spisovatelů a jejích hosty. 16. ročník Zeyerových Vodňan se uskuteční ve středu 25. dubna t. r. V dopoledních hodinách proběhnou tradiční besedy ve školách. Odpoledne spisovatelé navštíví Vlachovo Březí, aby si připomněli místa spojená s českým básníkem Janem Nerudou. Večer v 18,00 hodin v městské galerii přivítají zájemce o literaturu společně se studenty Gymnázia Vodňany, kteří si při příležitosti 20. výročí založení jejich školy připravili poetické a hudební pásmo. Poté bude předána literární cena Zeyerův hrnek za vybranou tvorbu publikovanou v loňském roce a následovat bude autorské čtení pozvaných literátů. Srdečně zveme.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2012/3


12. 3. 2012

Lomec, poutní mariánské místo na jihu Čech

Již potřetí se zrodila knížka o nedalekém mariánském poutním místě z pera S. M. Mlady Šipanové. Autorka čtenáře opět provází celou historií zalesněného nevelkého vrchu. Připomíná vznik jména Lomec, lidově Lomeček, od bývalého lomu, ale i nejstarší důkaz přítomnosti člověka – slovanské mohylové pohřebiště. Na konci 17. století získali libějovické panství Buquoyové, kteří vlastnili kopii vzácné sošky Panny Marie. Šťastným rozhodnutím pro minulé i současné generace se právě Lomec stal vhodným místem pro stavbu kaple a uložení milostné sošky. Filip Emanuel Buquoy zde splnil otcův slib, který vyslovil na lodi při mořské bouři s nadějí v záchranu. V publikaci je popsána stavební historie kostela Jména Panny Marie i jeho vybavení a výzdoba. Zmíněna je budova loveckého zámku, školy, zvonice a vybudování současného kláštera. Nejnovější stavební úpravy se věnovaly úpravám prostoru venkovního areálu pro letní poutní bohoslužby na počátku nového století. Dále vznikla venkovní křížová cesta a v roce 2006 byla slavnostně požehnána meditační zahrada. Lomec je mimořádný svými duchovními dějinami, kterým je věnována druhá polovina textu. Především však čilý poutní život a působení Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka ho naplňuje nezaměnitelnou duchovní atmosférou. P. František Hobizal napsal: „Zkrátka: Lomeček z celého srdce zve úplně všechny!“ Nové vydání knihy o nedalekém poutním místě je provázeno archivními fotografiemi i snímky z dění z posledních let. Publikace vyšla v péči kongregace a Chelčicko-Lhenického regionu za podpory Jihočeského kraje. Najdete ji v nabídce vodňanského infocentra.

 

J. Velková, kresba Mgr. Eva Boříková, Zpravodaj města Vodňany 2012/3


22. 2. 2012

O pokladech doby bronzové s Mgr. Ondřejem Chvojkou Ph.D.

MaG ve Vodňanech ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích připravily unikátní výstavu nejnovějších archeologických nálezů z jižních Čech. Hlavním tvůrcem výstavy byl archeolog Jihočeského muzea Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D., kterého jsme požádali o rozhovor:


10. 2. 2012

Muži na správné straně

Ve čtvrtek 15. března 2012 ve vodňanské galerii se ve spolupráci s Československou obcí legionářskou Strakonice uskuteční beseda s Dušanem Vávrou nad jeho připravovanou knihou Muži na správné straně : Občané Strakonicka na západních bojištích. Přiložený historický snímek z archivu Městského muzea a galerie Vodňany zachycuje trojlístek zahraničních vojáků – rodáků z Vodňan a okolí, v srpnu 1943 před zámkem Wivenhoe u Colchestru po jejich příjezdu do Anglie ze čtyřletého vojenského pobytu v severní Africe. Uprostřed plukovník Josef Koreš ze Svobodných Vodňanských Hor, vlevo major Pavel Lexa (Lederer) a vpravo major Jindřich Kárník (Karpeles). Druhá světová válka zcela změnila jejich lidský osud, stejně tak osud jejich rodin a přátel. V dubnu letošního roku uplyne 70 let od transportů z jižních Čech, které nejen vodňanské židovské obyvatele odvezly do Terezína, téměř bez výjimek do nenávratna. Přednáška Dušana Vávry připomene však především hrdiny z období 2. světové války, pocházející z okresu Strakonice, kteří bojovali v západní Evropě. Začátek je v 19.00 hodin.


J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2012/2


10. 2. 2012

Poklady doby bronzové

Foto Miloslav VaněčekMgr. Ondřej Chvojka, Ph. D., archeolog Jihočeského muzea v Č. Budějovicích (viz foto), odborně připravil výstavu nejnovějších unikátních nálezů z jižních Čech, které pocházejí z doby bronzové 2200 – 800 př. n. l. Jižní Čechy se tehdy staly důležitým transportním územím, které spojovalo podunajské a alpské regiony na jihu s centrálními částmi Čech na severu. Významně se tu obchodovalo s mědí, základní surovinou pro výrobu bronzu. Dokladem obchodu v jihočeském regionu jsou nálezy tzv. depotů, hromadných nálezů bronzových předmětů, které většinou lemují předpokládané dálkové stezky. Přestože řada nalezišť a nálezů byla již objevena před vznikem profesionální archeologie či bohužel rozchvácena, v posledních letech se jihočeským archeologům podařilo zdokumentovat a zachránit řadu unikátních nálezů, a to i za přispění laických nálezců. Ve vodňanské galerii jsou nyní vystaveny bronzové hřivny, sekerky, srpy, šperky aj. ze sbírek několika jihočeských muzeí. Nechybí depot hřiven, objevený 25. července 2007 u Křtětic. K výstavě byl vydán velmi zdařilý katalog. Pro školy je připraven program s promítáním. Za uspořádání výstavy patří poděkování Jihočeskému muzeu v Č. Budějovicích a jeho pracovníkům. Neváhejte a přijďte si prohlédnout poklady předchůdců Keltů z našeho regionu, a to až do 25. března 2012.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2012/2


10. 2. 2012

Hledání místa pro sochy

Ozdobou měst s bohatou kulturní tradicí jsou často sochy a sousoší. Připomínají nám významné osobnosti a události, nebo představují umělecký počin bez bližších historických spojitostí. Mohou však skutečně zhodnotit estetickou úroveň vybraného místa. Žáci Věry Bělochové ze Základní umělecké školy ve Strakonicích objevili a vybrali několik veřejných prostranství ve svém městě, která považují za architektonicky nedokončená, poloprázdná i ostudná. Místa si vyfotografovali a ve škole z jednoduchých materiálů (barevného krepového papíru a králičího pletiva) vytvořili makety nových soch. Opět je vyfotografovali. Poté provedli fotomontáž ve svých PC a sochy „umístili“ na vybraná prostranství. Obrazově vytvořili nápaditou a hravou galerii „pod širým nebem“, která by mohla být vzorem i pro města další. “. Výtvarný projekt Věry Bělochové a jejích žáků (9 – 13 let) propojuje několik výtvarných technik a pohledů. Je velmi inspirující nejen pro výtvarníky i učitele výtvarné a estetické výchovy, ale pro nás všechny. Právem byl oceněn v mezinárodní soutěži „Lidice 2011“. Jeho hlavním cílem bylo nejen napodobit světové metropole, které se pyšní sochařskou výzdobou, ale především vzbudit zájem o veřejná prostranství nejen u dětí, ale i u dospělých.


Ve Vodňanech se nachází na zastavěné ploše 307 ha pouze 5 soch, pro každou je určena plocha 61,5 ha. Nejstarší a také nejoblíbenější sochou je sv. Jan Nepomucký na mostě přes mlýnský náhon v Mlýnské ulici. Její postavení inicioval vodňanský děkan Antonín Jan Vokoun kolem roku 1730. Socha svatého ochránce dobré pověsti byla spolufinancována z pokut za vzájemné urážky mezi měšťany. Sochařské a stavební práce prováděl mistr Vojtěch Větrovský se svými tovaryši. Socha byla zrestaurována v roce 2007. Naopak nejmladší vodňanskou sochu „Motýl na květině“ vytvořil akademický sochař Miroslav Hudeček z Říčan u Prahy v roce 1977 v prostoru před tehdy nově vybudovanou školou na Bavorovské ulici. Jeho manželka keramička Olga Hudečková zároveň vyzdobila vstupní prostor budovy. Manželé Hudečkovi při příležitosti 30. výročí otevření školy převzali od vedení města čestné občanství.


Výstava ve vodňanském infocentru připomíná i ostatní sochy v našem městě. Umožňuje se zamyslet nad sochařskou galerií Vodňan a zapojit se do ankety „Se sochou je hra. Výstava potrvá do 31. března 2012.


J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2012/2


10. 2. 2012

Studna na vodňanském náměstí

Na počátku 40. let 20. století později velmi známý pražský výtvarník Vojtěch Kubašta zachytil na svém návrhu pohlednice Vodňan nejen dominanty náměstí - kostel a lékárnu, ale také tehdejší podobu studny a způsob čerpání vody z ní. Takto si ji uchoval také pan Rudolf Šimek ve svých vzpomínkách, o které se podělil se čtenáři Vodňanských novin v roce 1998. "Na běžnou denní potřebu odebírali občané bydlící v domech na náměstí vodu z pumpy, která bývala zakryta jakousi zeleně natřenou kapličkou s červenou střechou. Z krytu vyčnívalo litinové kolo na hřídeli, opatřené klikou, takže každý, kdo potřeboval vodu, mohl si ji doslova natočit." Blízká kašna byla tehdy napájena z tzv. pivovarského vodovodu. Ten byl vybudován po roce 1893 a voda do něho přiváděná pramenila v blízkosti Pražáku. Vodovod vedený podél staré cesty "Po Trubách" do Bavorovské ulice až na náměstí zásobil nejen vodňanský pivovar, ale především umožnil vybudování tzv. pumpiček a požárních hydrantů k odebírání vody. Obtížné zásobování vodou vedlo nejen k nízké spotřebě, ale také k patřičné údržbě o její zdroj. Pumpičky i kašna byly v zimě opatřovány dřevěným bedněním, aby byla voda k dispozici po celý rok. Pan Šimek popsal i samotné odebírání vody z kašny takto: "U kraje kašny byl instalován železný stojan s mříží, na kterou si ženy pokládaly dřevěné putny, uzpůsobené k nošení na zádech. V nich nosily vodu na praní." Tehdejší ženy by nám právem záviděly.

 

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, 2012/1


10. 2. 2012

Vítejte v úžasném mokrém světě Martiny Balzarové

„Padám! Propadám se stále hlouběji a hlouběji do modravé hlubiny. Kontroluji na počítači svou hloubku, zastavuji pomalu svůj sestup a připravuji si fotoaparát. Alespoň na čas jsem součástí podvodního světa. Nádherné korálové útesy prosvětlené slunečními paprsky. Překrásný svět ticha. Velké i malé pestrobarevné rybky křižují mou cestu. Pomalu proplouvám kolem vší té krásy, je to jako by se zastavil čas. Nevnímám nic, jen to nekonečné ticho a krásu. Člověk si až tady pod hladinou uvědomí, co vše je potřeba nejen zkoumat, ale také hlavně chránit, vždyť ten překrásný podmořský svět je neuvěřitelně křehký.“

 

Mladá fotografka, potápěčka a bioložka Martina Balzarová z Teplic, v současnosti studentka Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích, se takto vyznává ze svých pocitů pod hladinou moře. Na výstavě svých fotografií „Podmořský svět : Tváře moře“ umožňuje návštěvníkům se setkat s podivuhodným a především barevným životem na mořském dně. Autorka zde zachycuje niternou a křehkou symbiózu živočichů a rostlin, umocňuje jejich vzájemnou důležitost pro existenci života a vede především k úctě a ochraně přírody. Její tvorba a činnost je inspirující nejen pro současné a budoucí potápěče, fotografy a zoology, ale i pro všechny milovníky barev, přírody a naší zeměkoule. Přijďte se „potopit“ do vodňanské galerie do 3. února 2012.


J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, 2012/1


5. 12. 2011

Klub vodňanských výtvarníků opět překvapil

Na internetových novinách Srakonickonews.cz vyšel článek o vernisáži výstavy Klubu vodňanských výtvarníků.


15. 11. 2011

Recenze knihy

Ve  Výběru - Časopisu pro historii a vlastivědu Jižních Čech 3/2011 vyšla recenze na knihu vydanou MaG Vodňany - Dita Křišťanová: DRUHÝ ŽIVOT JULIA ZEYERA.




Projekt aktualizace webových stránek byl realizován v rámci dotace Jihočeského kraje.




Top
Tato stránka používá soubory cookies. Pokračováním v prohlížení této internetové stránky nebo kliknutím na tlačítko Souhlasím, souhlasíte s jejich použitím. Další informace Souhlasím
Français Deutsch Italiano Polski English